Asfaltér


G
Starostova dcera
emi
provdala se včera
C                D
za krásného asfaltéra,
G
do půl těla svlečen
emi
budil obdiv slečen,
C                  D G
svatbou končí tato éra.

Starostova dcera
provdala se včera
za krásného asfaltéra,
do půl těla svlečen
budil obdiv slečen,
svatbou končí tato éra.

C        G
Asfaltér míchá tér,
D          G
asfaltérka jíšku,
C         G
jíšku daj do sosu,
F            D
térem natřou stříšku.

Asfaltový koberec
položili včera,
večer čtou básničky
D       G
Otakara Theera.

Tak si spolu žijou,
horký asfalt pijou
od úterka do úterka,
už to vědí v kraji,
Asfaltovic mají
maličkého Asfaltérka.

Tak si spolu žijou,
horký asfalt pijou
od úterka do úterka,
už to vědí v kraji,
Asfaltovic mají
maličkého Asfaltérka.

Asfaltér míchá tér,
asfaltérka jíšku,
jíšku daj do sosu,
térem natřou stříšku.

Maličkému koupili
na měsíční splátky
pěkný parní váleček,
jezdí tam a zpátky.

Maličkému koupili
na měsíční splátky
pěkný parní váleček,
jezdí tam a zpátky.
Jezdí tam a zpátky,
jezdí tam a zpátky,
jezdí sem a tam.




Auta


C
Jede, jede ford
a v něm sedí lord,
vedle něho lordka
stará jak ta fordka.

Jede, jede mazda,
řídí ji pan Brázda,
vzadu má dvě sedátka,
na nich malá Brázďátka.

Jede mitsubishi,
veze čtyři myši,
myši mají sjezd,
začíná to v šest.

Jede, jede toyota,
liška veze kojota,
oba mají blechy,
vydávají vzdechy.

dmi
Chodníky prořídly,
všichni jedou vozidly,
G
chodníky prořídly,
všichni jedou vozidly.

C
U Devíti křížů
gmi
uhasíme žížu
F
a jede se dál,
C
potom na Rohlence
gmi
sníme utopence
F
a jede se dál
G
a jede se dál.

Jede, jede tatra,
po které se pátrá,
zlodějové mají spěch,
nechtějí spát na Borech.

Jede, jede praga
a v ní baba Jaga,
baba nemá řidičák,
tak to řídí dědek Jag.

Jede felicie
podél řeky Dyje,
je to metalíza
a v ní teta Líza.

Jede, jede saab
a v něm sedí čáp,
jedna hloupá žába
stopla toho saaba.

Chodníky prořídly,
všichni jedou vozidly,
chodníky prořídly,
všichni jedou vozidly.

U Devíti křížů
uhasíme žížu
a jede se dál,
potom na Rohlence
sníme utopence
a jede se dál
a jede se dál.

Chodníky prořídly,
všichni jedou vozidly,
chodníky prořídly,
                     C
všichni jedou vozidly

a jede se dál
a jede se dál
a jede se dál.


Barbora píše z tábora


G
Maminko, tatínku,
            D
posílám Vám vzpomínku
z letního tábora,
jistě víte, že Vám píše
                G
Vaše dcera Barbora.

Strava se nedá jíst,
dneska byl jen zelný list.
Polívka studená,
co v ní plavou místo nudlí
číslice a písmena.

Myslela jsem prostě, že
budou různé soutěže,
slíbili bojovku,
pak jsme hráli vybíjendu,
na ovce a na schovku.

Štefan, hlavní vedoucí,
chodí s naší vedoucí,
která je příšera,
scházejí se, líbají se
u totemu za šera.

             C
Proč jsem se nenarodila
D         G
o pár let dřív?
emi         C
Dneska bych krásně chodila
D               G          G7
se Štefanem, co říká si Steve.
             C
Proč jste mě prostě neměli
D         G
o pár let dříve?
emi         C
Řekla bych: nebuď nesmělý,
D         G
líbej mě, Steve.

Závěrem dopisu
ještě trochu popisu:
ta bréca vedoucí
je tlustá jak dvě normální
oddílové vedoucí.

Když běží po lese,
všechno na ní třese se.
Užívá make-upu, 
co na ní ten Štefan vidí,
to já prostě nechápu.

Proč jsem se nenarodila
o pár let dřív?
Dneska bych krásně chodila
se Štefanem, co říká si Steve.
Proč jste mě prostě neměli
o pár let dříve?
Řekla bych: nebuď nesmělý,
líbej mě, Steve.

P.S. je tady ještě
Pošlete dvě tři sta,
jsem bez peněz dočista.
Pojedem do Písku,
máme v plánu zastavit se
v jitexovém středisku.

Když jsme se koupali,
všichni na mě koukali.
Je to tím, že možná
v jednodílných plavkách už jsem
už jsem prostě nemožná.

Proč jsem se nenarodila,
nenarodila dřív?




Barvy


C
Ví to každé dítě,
                   F
že ten, kdo vyšil svět,
G
měl barevné nitě,
C
když si k tomu sed.

        F     G  C
Zopakujeme si barvy,
              F        G
pár jich dáme my a pár vy,
C             F    G   C
pár jich dáme my a pár vy.

C        F        G
Červená, červená, červená.
Karkulka a vlčí máky,
ředkvičky a třešně taky,
ředkvičky a třešně taky.

Vaše hlava, to je bedna,
píšu jedna, píšu jedna,
píšu jedna, píšu jedna.

D       G     A  D
Zopakujeme si barvy,
              G        A
pár jich dáme my a pár vy,
D             G    A   D
pár jich dáme my a pár vy.

D      G      A
Žlutá, žlutá, žlutá.
V hradě straší žlutá paní,
žlutokněžník čeká na ni,
žlutokněžník čeká na ni.

Všechno špatně, všechno špatně,
nechali jste rozum v šatně,
nechali jste rozum v šatně.

E       A     H  E
Zopakujeme si barvy,
              A        H
pár jich dáme my a pár vy,
E             A    H   E
pár jich dáme my a pár vy.

Bílá, bílá, bílá.
Bílý sníh a bílé hrnky,
na jaře když kvetou trnky,
na jaře když kvetou trnky.

Vaše hlava, to je bedna,
píšu jedna, píšu jedna,
píšu jedna, píšu jedna.

Zopakujeme si barvy,
pár jich dáme my a pár vy,
pár jich dáme my a pár vy.

Zelená, zelená, zelená.
Zelený je kos i vrána.
To je rána, to je rána,
to je rána, to je rána.

Všechno špatně, všechno špatně,
nechali jste rozum v šatně,
nechali jste rozum v šatně.

Ví to každé dítě,
že ten, kdo vyšil svět,
měl barevné nitě,
když si k tomu sed.

Ví to každé dítě,
že ten, kdo vyšil svět,
měl barevné nitě,
když si k tomu sed.


Bloudím v lese


G       C
Bloudím lesem
D                G
v hloubi i po kraji.
      C
Bůhví kde jsem,
D            G
boty mi mokrají.
G        C
Zavátých stromů se ptám,
D           G
proč je les v zimě tak sám,
G          C
já bloudím lesem
D                G
v hloubi i po kraji.

Bloudím lesem
v hloubi i po kraji.
Bůhví kde jsem,
boty mi mokrají.
Zavátých stromů se ptám,
proč je les v zimě tak sám,
já bloudím lesem
v hloubi i po kraji.

Kde jsou mechy zelené?
Pod sněhem bílým.
Kde jsou laně s jelenem?
Pod sněhem bílým.
Kde jsou stezky zaječí?
Pod sněhem bílým.
Kde má ježek bezpečí?
Pod sněhem bílým.

Bloudím lesem
v hloubi i po kraji.
Bůhví kde jsem,
boty mi mokrají.
Zavátých stromů se ptám,
proč je les v zimě tak sám,
já bloudím lesem
v hloubi i po kraji.

Kde je vůně smolných klád?
Pod sněhem bílým.
Kdepak můžou brouci spát?
Pod sněhem bílým.
Kde spí květy sasanek?
Pod sněhem bílým.
Kde spí hajný Mařánek?
Pod peřinou pruhovanou.

Bloudím lesem
v hloubi i po kraji.
Bůhví kde jsem,
boty mi mokrají.
Zavátých stromů se ptám,
proč je les v zimě tak sám,
já bloudím lesem
v hloubi i po kraji.




Brýle


G
Malé dětičky
            C
nosí brejličky,
         G
babičky, tetičky,
F           D
taky brejličky.

Já mám lenonky,
velmi tenounký,
učitel Studený
nosí půlený.

Přibližně polovina lidí nosí brýle,
jinak by se nevyznali v díle.
Nedošli by nikdy svého cíle,
vráželi by cestou do sebe.
Že mám kamarádky dioptrie,
lépe se mi na tom světě žije.
Vidím, kdo je dobrý a kdo zlý je,
vidím lásko taky na tebe.

Kdo má obroučky,
má to dobroučký,
může se zajímat
třeba o broučky.
Když se brýlatí
chtěj však líbati,
sklíčka jim o sebe
začnou cinkati.

Přibližně polovina lidí nosí brýle,
jinak by se nevyznali v díle.
Nedošli by nikdy svého cíle,
vráželi by cestou do sebe.
Že mám kamarádky dioptrie,
lépe se mi na tom světě žije.
Vidím, kdo je dobrý a kdo zlý je,
vidím lásko taky na tebe,
vidím lásko taky na tebe,
vidím lásko hlavně na tebe.





Budulínek


1:C
Sotva Budulínek
F            G
vymotal se z plínek,
 F          G
šel na vychování
emi           ami
do chaloupky v stráni
F       C
u lesa tmavého,
 G          C
velmi hlubokého.

1:
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,
večer spolu sedí
u stolu velkého
z dřeva borového.

2:H            C
Babička zašla do spíže
G           C
a najednou kouká,
 H                C
prázdný je pytlík od rýže,
 G          C
taky došla mouka.

2:
Dědečku, není vyhnutí,
půjdem nakupovat.
Budulínku, teď řeknu ti,
jak se musíš chovat.

3:C
Budeš tu celý den sám,
G              ami
na másle ti udělám
F                           G
hrášek, hrášek, hrášek lahodný,
F                          G
slíbíš-li nám, že budeš hodný.


4:G           F
Budu-, Budu-, Budulínku,
C            G
budeš hodný kluk?
G            F
Budu, budu, na mou duši,
C          G
budu, ani muk.

3:
Na srdce ti klademe,
až ve městě budeme,
nesmíš, nesmíš dveře otvírat,
mohly by se hrozné věci stát.

1:
Starouškové zlatí,
co slíbím, to platí.
Nebojte se o mě,
že budu sám v domě
u lesa tmavého,
velmi hlubokého.

1:
Přijďte třeba za tmy,
vždyť jsem samostatný.
Nikoho nepustím,
do hrášku se pustím
u stolu velkého
z dřeva borového.

4:
A tak šli po cestě,
brzy byli ve městě.

5:C            F   C
Tady je třeba povědět,
              G
že babičku s dědou
C             F       C
živila hudba spoustu let
   G            C
a leccos ještě svedou.

5:
Babička hraje na bicí
děd na housle umí,
před sebou mají krabici
na pětikoruny.

5:
Přispějte prosím na rýži
a na mouku hladkou.
Dřív, než se večer přiblíží,
musíme domů zkratkou.

5:
Lidí je plné náměstí,
každý něco hodí,
doma však číhá neštěstí,
kolem domku chodí.

6:G     dmi
Obchází tam a sem,
ami             emi
liška s dlouhým ocasem.

6:
Na dveře ťuky-ťuk,
strachuje se malý kluk,
6:
na stole kašičku,
v těle malou dušičku.

7:C
Budulínku, dej mi hrášku,
           F      C
povozím tě na ocásku.
           F
Povozím tě po bytě,
C          F
otevři mi, prosím tě.

7:
Ani nápad, ani nápad!
Já to musím všechno spapat,
dveře nechám zamčené,
nepustím tě, ne, ne, ne.
C
Ne, ne, ne.

8:ami           C
Slituj se trošičku,
ami            C
roztomilý hošíčku,
ami                  C
kdybys měl hlad jako my,
ami               C
nebyl bys tak lakomý.

2:
Úlisná liška dotírá,
láká Budulínka,
chlapeček dveře otvírá
a je tu skulinka.

6:
Už ho veze po kuchyni,
už jsou v síni,
už jsou v síni.

6:
Už se drží za chlupy,
už jsou venku z chalupy.

7:
Kam to letíš, liško zrádná,
vždyť tu není cesta žádná.
Neptej se a drž se mě,
zalezeme do země,
do země.

8:C
Dědeček s babičkou
C#
hledaj' vnoučka se svíčkou.
D
Našli jen, našli jen
D#
liščí chlupy u kamen.
E
Jdou a jdou doubravou,
F
housle s bicí soupravou,
F#
jdou a jdou až k noře
G
zahráti té potvoře.

9:G                 C
Vylezte, lištičky, ven,
G                 C
hrajeme vám na buben,
 F                G
hrajeme vám také na skřipky,
 F               G
že se tu popelí dvě slípky.

9:
Prej jsou tady slepice,
ty mám ráda nejvíce.
Honem, děti, honem ven z nory,
udělám vám k tomu brambory.

4:
Už jsme je odchytli,
jsou v pytli, jsou v pytli.
Už jsou tam svázané,
byly málo mazané.

1:
A tak Budulínek
doma u kamínek
vesele se hřeje,
je rád, že je kde je.
U lesa tmavého,
velmi hlubokého.

1:
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,
večer spolu sedí
u stolu velkého
z dřeva borového.


Citová nouze


C           ami
To se občas brečet chce ti,
G            C
když přijdeš do let.
C           ami
Někdy kolem čtyřiceti
F                G
začne tě všechno bolet.

F          G
Ubývá ti v očích jasu,
C            F    G
částečně dík ischiasu.
C              ami
Zjišťuješ, jak život ti jen
F     G     C
kolem hlavy prolét'.

To máš občas blízko k breku
na prahu stáří.
Objevíš v důsledku věku
pár vrásek ve své tváři.

Srdce náhle též se vzpouzí
tím, že je v citové nouzi.
Čas obrátil trochu rychle
stránky v kalendáři.

C                    F
Citová nouze, ta nás trápí,
G                         C
potkává všechny, víc však chlapy.
                 F
Citová nouze neboli
G                   C
stav, kdy láska nebolí.

Citová nouze, ta nás trápí,
potkává všechny, víc však chlapy.
Citová nouze neboli
stav, kdy láska nebolí.

Každý někdy projde krizí,
mockrát se spálí.
V propadlišti času mizí
sny, co se kdysi zdály.

Někdo má postoje vstřícné,
jiný se do hlavy picne.
Jak jde čas, tak postrácíme
dávné ideály.

Citová nouze, ta nás trápí,
potkává všechny, víc však chlapy.
Citová nouze neboli
stav, kdy láska nebolí.

Citová nouze, ta nás trápí,
potkává všechny, víc však chlapy.
Citová nouze neboli
stav, kdy láska nebolí.

Citová nouze, ta nás trápí,
potkává všechny, víc však chlapy.
Citová nouze neboli
stav, kdy láska nebolí.

Citová nouze neboli
stav, kdy láska nebolí.


Cvčkovi ukradli housličky


G                    D      G
Cvrček měl překrásné housličky,
G                 D     G
hrál na ně veselé kousíčky,
C                 D
na přání zahrál i dojemné,
C                  D   G
jako když heřmánek rozemne.

Cvrček měl překrásné housličky,
hrál na ně veselé kousíčky,
na přání zahrál i dojemné,
jako když heřmánek rozemne.

G
Neznámí brouci
C
okolo jdoucí
G
začali tlouci
D
na dveře,
G
housle mu vzali
C
aniž se ptali,
G
zmizeli v dáli
D    G
za keřem.

Neznámí brouci
okolo jdoucí
začali tlouci
na dveře,
housle mu vzali
aniž se ptali,
zmizeli v dáli
za keřem.

Cvrčkovi ukradli housličky,
nemůže hrát svoje kousíčky,
nemůže hrát svoje nokturna,
noc je teď na mezi pochmurná.

Cvrčkovi ukradli housličky,
nemůže hrát svoje kousíčky,
nemůže hrát svoje nokturna,
noc je teď na mezi pochmurná.

V osadě hmyzí
sousedce ryzí
cvrčka v té krizi
rozněžní,
u jeho dírky
před jeho dvírky
konají sbírky
peněžní.

Cvrčkovi koupili housličky,
zas hraje veselé kousíčky,
zas hraje kousíčky dojemné,
jako když heřmánek rozemne.

Cvrčkovi koupili housličky,
zas hraje veselé kousíčky,
zas hraje kousíčky dojemné,
jako když heřmánek rozemne.





Cyrila


C             ami
Nebuď smutná, Cyrilo,
F             G
počkej, až se rozední.
F          G
Navštívíme jeden kraj,
F         G         emi ami
tam, kde slunce polední
 F    G           C
svítí na borovej háj.

Všichni trampi to tam znaj,
louky se tam zelenaj.
Plavý koně s hřívama
jen tak pro nic neřehtaj,
může za to snad ten kraj.

 F     C    F     C
Nad loukama modrý nebe,
F      C       F      C
celej ten kraj modře kreje.
 E      ami    E     ami
Jez tam hučí, slunce hřeje,
dmi            F       G
všichni trampi to tam znaj,
dmi        F   C    G
je to vážně hezkej kraj.

Nebuď smutná, Cyrilo,
počkej, až se rozední.
Navštívíme jeden kraj,
tam, kde slunce polední
svítí na borovej háj.

Nad loukama modrý nebe,
celej ten kraj modře kreje.
Jez tam hučí, slunce hřeje,
je to vážně hezkej kraj,
všichni trampi to tam znaj.

Nebuď smutná, Cyrilo,
počkej, až se rozední.
Navštívíme jeden kraj,
tam, kde slunce polední
svítí na borovej háj.

Nebuď smutná, Cyrilo,
nebuď smutná, Cyrilo.


Čáp


C
Z dálky se k nám vrátil čáp,
letěl sedm dní, je sláb.
F
Má to tady zřejmě rád,
C
když tak velkou dálku zvlád.
F                G
Až nad vámi proletí,
F                G
sledujte to rozpětí,
F               G
nebraňte se dojetí,
                C
vždyť vrátil se čáp.

Z dálky se k nám vrátil čáp,
letěl sedm dní, je sláb.
Má to tady zřejmě rád,
když tak velkou dálku zvlád.
Až nad vámi proletí,
sledujte to rozpětí,
nebraňte se dojetí,
vždyť vrátil se čáp.

F                           C
Krásnou práci písemnou chci psát,
F                            C
že tu ptáci dlí se mnou jsem rád,
G
rád.

Z dálky se k nám vrátil čáp,
letěl sedm dní, je sláb.
Važte si ho občané,
než nám podzim nastane.
Je tady čáp,
je tu ten toulavý čáp,
musí to místo mít rád,
vrátil se k nám věrný čáp.



Čechy krásné, Čechy vaše


G
Čechy krásné, Čechy vaše,
emi
chladné pivo, horká kaše,
C                 G
Čechy vaše překrásné,
C                      G
chvíli slunce, pak zas ne.

Češky krásné, Češky vaše,
koukají se oči naše,
Češky vaše překrásné,
dvě mít nesmíš, to zas ne.

G
Česká země malá je,
               (emi) 
nejsou tu Himaláje,
C          D
a to buďte radši,
C          D
a to buďme radši.
Když pohlédneš do kraje,
jedna hora bílá je,
a ta Čechům stačí,
ta nám Čechům stačí.

Čechy krásné, Čechy vaše,
chladné pivo, horká kaše,
Čechy vaše překrásné,
chvíli slunce, pak zas ne.
Čechy vaše překrásné,
chvíli slunce, pak zas ne.





Čepička sobolí


ami
Každý den tě vídám znova,
bílá cesto do Krakova,
G
bílá cesto přes doliny,
ami           E
kam tak pospícháš?

Šla tu dívka, jméno měla
Vanda nebo Gabriela,
čapku z bílé soboliny,
na krajíčku pláč.

G       C
Čepičku sobolí má,
         E
mě srdce pobolívá.
              F
Proč jsem byl nevýřečný,
                          G
proč jsem jí nepřál aspoň dobrý den?

Šla dívka cestou bílou,
šla chůzí přespanilou.
Bál jsem se cizí slečny
a rozplynul se malý bílý sen.

Teče voda v řece Visle,
já se tvářím nezávisle,
sedávám tu na patníku
denně od rána.

Kdyby tudy šla či jela
Vanda nebo Gabriela,
vyskočím a řeknu v mžiku
lásko kochaná!

Šla dívka cestou bílou,
šla chůzí přespanilou.
Bál jsem se cizí slečny
a rozplynul se malý bílý sen.



Datel


C
Když datel, doktor stromů,
se vracel z práce domů,
                        B
tu smrk mu hlásil naštvaně,
   F                    C
že prej ho píchá na straně.

Ty, poslyš, milý smrku,
tebe buď bolí v krku
a nebo píchá v podkoří,
jsme chudáci my doktoři.

Datel, datel, datel,
F
léčí za pakatel.
C
Je to doktor lesní,
F
všechny nemoce sní.

C       F
Choroby veškeré
G            C
okamžitě sežere.

I když ho zobák bolí,
jak léčil po okolí,
i když ho bolí hlavička,
a bodla by mu kávička.

I když mu dobře není,
dá ucho k tomu kmeni,
neb když měl v Praze promoci,
všem stromům slíbil pomoci.

Datel, datel, datel,
léčí za pakatel.
Je to doktor lesní,
všechny nemoce sní.

Choroby veškeré
okamžitě sežere.

Choroby veškeré
okamžitě sežere.


Dealer


    G
Můj strejda, Ruda Miler,
   C
je povoláním dealer,
  D
odborně rádoby
  C        D
nabízí nádobí.
Já hledám strýčka Rudu
a on je pořád v čudu,
prý aby nebyl chud,
tak žije v městě Čud.

G       C        G
Jaké je to asi v Čudu,
G         C         G
jestlipak tam někdy budu?
G7    C         D  G
Je to Evropa či Asie,
emi             C   D7
jaké to tam asi je?
Mají tam prý zlaté tele,
všechno je tam jako z tele-
jako z televizní reklamy,
C          D
tohle teta řekla,
C          D
tohle teta řekla,
C          D     G
tohle teta řekla mi.

Strýc vrátil se nám z Čudu,
a opláchl se v sudu
pak dobrou noc nám dal
a tři dny tvrdě spal.
Já vyptával se Pepy,
proč strýc je takhle jetý.
Byl prostě v městě Čud,
je jetý, ne však chud.

Jaké je to asi v Čudu,
jestlipak tam někdy budu?
Je to Evropa či Asie,
jaké to tam asi je?
Mají tam prý zlaté tele,
všechno je tam jako z tele-
jako z televizní reklamy,
tohle teta řekla,
tohle teta řekla,
tohle teta řekla mi.
Tohle teta řekla,
takhle mi to řekla,
tohle teta řekla mi.





Dědečku neskuhrej


emi                   ami
Moje štětka na holení pelichá
             emi
a šediví můj vous,
                        ami
naděje, že se to změní, je lichá,
H7                  emi
lámu, co jsem kdysi skous.

        C
Dědečku neskuhrej
          D
radši nám desku hrej
C            D     G
s orchestrem Karla Vlacha,
ami       D     emi
na kterou dáváš bacha.
     C          D
Mezi námi vnoučaty,
     G         emi
dědečku náš zlatý,
    C     D     G
zapomeneš na stáří,
    C     D   G
očička ti zazáří.

Beru spoustu prášků a též injekcí,
vrže mi každý kloub,
když mám spát, tak nespím, a spím, když nechci,
koukám, že jsem taky zhloup.

Dědečku neskuhrej
radši nám desku hrej
s orchestrem Karla Vlacha,
na kterou dáváš bacha.
Mezi námi vnoučaty,
dědečku náš zlatý,
zapomeneš na stáří,
očička ti zazáří.

Jo.
Když mám spát, tak nespím, a spím, když nechci,
koukám, že jsem taky zhloup.

Dědečku neskuhrej
radši nám desku hrej
s orchestrem Karla Vlacha,
na kterou dáváš bacha.
Mezi vámi vnoučaty,
dědeček já zlatý,
zapomenu na stáří,
očička mi zazáří.
Zapomenu na stáří,
očička mi zazáří.





Dělání


G
Když máš srdce zjihlé,
emi
když máš potíže,
G
tak dej cihlu k cihle,
emi
těsto do díže.
C    D
Upeč třeba chleba,
G      emi
postav třeba zeď,
C      D
žal se krásně vstřebá,
G     emi
začni s tím hned teď,
C     D          G
začni s tím hned teď.

Když máš srdce zjihlé,
když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle,
těsto do díže.
Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď,
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.

C       D
Dělání, dělání,
G              emi
všechny smutky zahání,
C       D         G  G7
dělání, dělání je lék.
C       D
Dělání, dělání,
G            emi
to nám úsměv zachrání,
C       D         G
dělání, dělání je lék.

Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď,
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.

Dělání, dělání,
všechny smutky zahání,
dělání, dělání je lék.
Dělání, dělání,
to nám úsměv zachrání,
dělání, dělání je lék.





Delegace


Bez legrace, bez legrace,
jde k vám cizí delegace,
my bohatí dosti velmi,
také chytří jako šelmy.
My jsme cizí velvyslanci,
neseme vám dary v ranci,
po cestě nás všecko bolí,
nabídněte chléb se solí.

ami
Chystej nějaký jídlo máti,
D
jdou k nám cizí diplomati.
Seznamte se, seznamte se,
seznamte se, seznamte se.
G     C    D     G
To je moje dobrá žena,
emi     ami  D     G
to jsou naše dobré děti,
od rána je zapřažena,
neb se musí oháněti.
To jsou její rodičové,
zdravíčko jim ještě slouží.
To jsou moji rodičové,
zdravíčko jim také slouží.
To je moje sestra Anna,
červená se jako kvítek,
zatím žije neprovdána,
stará se nám o dobytek.
Seznamte se, seznamte se,
seznamte se, seznamte se,
seznamte se.





Den je slunečný


       Cmaj7            G/H
Den je slunečný, den je slunečný,
       C/B     Ami7
noc má peříčka havraní.
Dmi           G     Dmi           G
Čas jako vítr letí, čas jako vítr letí.
      Dmi               C#+
Rostu do slečny, rosteš do slečny,
        Dmi/C   G7
snad ti dorostu do paní.
C            F     C            F
Až budem plnoletí, až budem plnoletí.

My si na sebe, my si na sebe,
my si na sebe počkáme.
Čas jako vítr letí, čas jako vítr letí,
srdce nezebe, srdce nezebe,
chvilku na sebe počkáme
a budem plnoletí a budem plnoletí
C           F          C
a budem plnoletí, ty a já.


Déšť bubnuje


G                 emi
Déšť bubnuje na lepenku,
C                     D
zůstaň, koukni jak je venku.
G                    emi
Déšť bubnuje drobným nehtem,
C           D              G
zůstaň, střechu jsem zalil dehtem.

Chladné vánky z olší vanou,
mám přikrývku prošívanou.
Déšť si s oknem na pláč hraje,
dám ti k lůžku hrnek čaje.

G7         C
Snění když prší,
D                   G
krásné představy se vrší,
emi          C
štěstí pluje vzduchem,
D                    G
jsme sami na ostrově suchém.

Déšť bubnuje na lepenku,
zůstaň, koukni jak je venku.
Déšť bubnuje drobným nehtem,
zůstaň, střechu jsem zalil dehtem.

Mám schovaný suchý kmínek,
přiložím ho do kamínek,
prší, bude voda v sudu,
zůstaň a vstup mi do osudu.

Snění když prší,
krásné představy se vrší,
štěstí pluje vzduchem,
jsme sami na ostrově suchém.

Snění když prší,
krásné představy se vrší,
štěstí pluje vzduchem,
jsme sami na ostrově suchém.

Déšť bubnuje na lepenku,
déšť bubnuje na lepenku,
déšť bubnuje na lepenku...





Děti nové


C                          F
Když ozvalo se školní hlášení,
            G                   C
ať vrátíme hračky, že už nejsme malí.
C                         F
Tak žáci běželi jak splašení,
       C          G      C
aby je odevzdali, odevzdali.

My schválně se však tenkrát loudali,
s rukama v kapsách, co noha nohu mine.
A cestou hračky poschovávali,
my je nevrátili, my ne.

       F
A tak vousy máme, vrásky máme,
dosti sešle vypadáme,
C                  G
zblízka je ale viděti,
                       C
že jsme prostě tajné děti.

Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.

Školní hlášení: starší žáci
okamžitě a hromadně
odevzdají hračky
na hromadu u kotelny.
Profesor Křen vrátí omalovánky,
víme o nich.

Až uslyšíte školní hlášení,
ať vrátíte hračky, že už nejste malí.
A žáci poběží jak splašení,
aby je odevzdali, odevzdali.

Tak vy se prosím schválně loudali,
s rukama v kapsách, co noha nohu mine.
A cestou hračky poschovávejte,
vy je nevracejte, vy ne.

A tak vousy máme, vrásky máme,
dosti sešle vypadáme,
zblízka je ale viděti,
že jsme prostě tajné děti.

Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.

Křene, ty omalovánky,
tak ty je nevrátíš?
No počkej!

Že jsme dětinové, dětinové,
což jsou vlastně děti nové,
nové děti, děti nové,
nazývaj' se dětinové.



Písnička akutní


C
Kamarádko stonavá,
F
přítelíčku chorý,
G
nesu já ti písničku
F           G
přes doly a hory.
C
Navléknu si návleky,
F
nasadím si roušku,
G
přijdu ti ji zazpívat
F             G
přímo k tvému oušku.

C
Tohle je písnička akutní
           F
pro dětské oddělení,
           C
pro ty, co tajně si zasmutní,
           F
když na ně vidět není,
Tomáši, Lukáši, Maruško
         C
z pokoje číslo pět,
            F             G
ten, kdo je upoután na lůžko,
         C
ten zase uvidí svět.

Tohle je písnička akutní
pro dětské oddělení,
pro ty, co tajně si zasmutní,
když na ně vidět není,
Tomáši, Lukáši, Maruško
z pokoje číslo pět,
ten, kdo je upoután na lůžko,
ten zase uvidí svět.

Sestřičky jsou na stráži
a jak jim to sluší,
teploměr měj v podpaží
a naději v duši.
Hrajte všechny klavíry,
pějte všichni svatí,
pan primář jde na viry,
dá bůh, že je zmlátí.

Tohle je písnička akutní
pro dětské oddělení,
pro ty, co tajně si zasmutní,
když na ně vidět není,
Tomáši, Lukáši, Maruško
z pokoje číslo pět,
ten, kdo je upoután na lůžko,
ten zase uvidí svět.

Tohle je písnička akutní
pro dětské oddělení,
pro ty, co tajně si zasmutní,
když na ně vidět není,
Tomáši, Lukáši, Maruško
z pokoje číslo pět,
ten, kdo je upoután na lůžko,
ten zase uvidí svět.
Tohle je písnička akutní





Dravci


Volala la-
volala la-
G                 C  G
volala lasička na sýčka,
                  C    D
aby jí dal kousek masíčka,
G                   C G
sýček však zahoukal ále
                   D  G
a letěl s masíčkem dále.

Volala lasička na sýčka,
aby jí dal kousek masíčka,
sýček však zahoukal ále
a letěl s masíčkem dále.

G
Dravec dravci nepomůže,
C
to ho radši svlíkne z kůže,
G
má to psáno v genech,
D          G
nikomu nic nenech.

Dravec dravci nepomůže,
to ho radši svlíkne z kůže,
má to psáno v genech,
nikomu nic nenech.

Sýček byl návštěvou u družky
cestou mu nastydly průdušky,
nemohl loviti masíčka,
ptal se, zda pomůže lasička.

Sýček byl návštěvou u družky
cestou mu nastydly průdušky,
nemohl loviti masíčka,
ptal se, zda pomůže lasička.

Dravec dravci nepomůže,
to ho radši svlíkne z kůže,
má to psáno v genech,
nikomu nic nenech.

Dravec dravci nepomůže,
to ho radši svlíkne z kůže,
má to psáno v genech,
nikomu nic nenech.





Duše v peří


G
Když se ti vrátí ztracený pes,
který se toulal celé týdny,
teď zase na svou deku kles'
a ty jsi šťastný, vděčný, vlídný.

C                D
Na Moravě se říkává,
             G   emi
že je duše v peří.
C              D
Naděje - lampa blikavá
           G    D       emi
zas jasně svítí u tvých dveří.
C                D
Na Moravě se říkává,
             G
že je duše v peří.

Když se ti vrátí ztracený klid,
který se toulal celá léta,
Ustel mu v koutě, dej mu pít,
ať už ti nikam neodlétá.

Na Moravě se říkává,
že je duše v peří.
Naděje - lampa blikavá
zas jasně svítí u tvých dveří.
Na Moravě se říkává,
že je duše v peří.

Na Moravě se říkává,
že je duše v peří.
Naděje - lampa blikavá
zas jasně svítí u tvých dveří.
Na Moravě se říkává,
že je duše v peří.





Edu vzali k fotografovi


C
Edu vzali k fotografovi,
ami
že mu krásný snímek zhotoví.
dmi         ddim        C A7
Přičísli mu vlasy na patku,
dmi7      G6          C
bude míti pěknou památku.

Eda je však chlapec prchlivý,
do přístroje zuřivě civí.
Dej Edáčku hlavu ke straně,
netvař se tak strašně naštvaně.

As7             C
Má fotograf pan Mráček
fmi     C      ddim    C
citlivé desky, pěstěný knír.
Pozor, teď vyletí ptáček,
usměj se hezky a řekni sýr,
G+
sýr.

Jak o sýru Eda uslyšel,
vyskočil a hned ho míti chtěl.
Žádal plísňák, a to smažený,
tím byl celý snímek zkažený.

Uklidněte prosím chlapečka,
ať mi ještě chvíli posečká.
Dej Edáčku hlavu ke straně,
netvař se tak strašně naštvaně.

Má fotograf pan Mráček
citlivé desky, pěstěný knír.
Pozor, teď vyletí ptáček,
usměj se hezky a řekni sýr,
sýr.

Kde je ten pták, co měl vyletět,
zvolal Eda a prudce se zved.
A že obelhal ho fotograf,
do ruky ho znenadání raf.

Odveďte si toho pobudu,
fotografovat ho nebudu.
Druhý pokus máme teprve
a já už mám ruku od krve.

Tak fotograf pan Mráček
rozdupal desky, zničil si knír.
Žádný nevyletí ptáček,
plav domů hezky a dej si sýr.

Žádný nevyletí ptáček,
plav domů hezky a dej si sýr.


Elektrický valčík


dmi
Jednoho letního večera
                       A7
na návsi pod starou lípou

hostinský Antonín Kučera
                     dmi
vyvalil soudeček s pípou.
    B
Nebylo to posvícení,
    dmi
nebyla to neděle,
       B
v naší obci mezi kopci
     A
plnily se korbele.

D
Byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden
            A
elektrický proud,
A7
byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden
            D
elektrický proud.

D7    G   A    f#mi
Střídavý, střídavý,
hmi   emi A7     D
silný elektrický proud
D7    G   A    f#mi
Střídavý, střídavý,
hmi     emi A7     D
zkrátka elektrický proud.

A nyní kdo tu všechno byl:
okresní a krajský inspektor,
hasičský a recitační sbor,
poblíže obecní váhy
tříčlenná delegace z Prahy,
zástupci nedaleké posádky
pod vedením poručíka Vosátky,
početná skupina montérů,
(jeden z nich pomýšlel na dceru
sedláka Krušiny),
dále krojované družiny,
alegorické vozy,
italský zmrzlinář Amadeo Cosi
na motocyklu Indian
a svatý Jan z kamene vytesán.

Byl to ten slavný den
kdy k nám byl zaveden
elektrický proud,
byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden
elektrický proud.

Střídavý, střídavý,
silný elektrický proud
Střídavý, střídavý,
zkrátka elektrický proud.

Z projevu inženýra Maliny
z Elektrických podniků:
Vážení občané, vzácní hosté,
s elektřinou je to prosté:
od pantáty vedou dráty
do žárovky nade vraty.
Odtud proud se přelévá
do stodoly, do chléva.
Při krátkém spojení dvou drátů
dojde k tak zvanému zkratu.
Kdo má pojistky námi předepsané,
tomu se při zkratu nic nestane;
kdo si tam nastrká hřebíky,
vyhoří a začne od píky.
Do každé rodiny
elektrické hodiny.

Na stránkách obecní kroniky
ozdobným písmem je psáno:
Tento den pro zdejší rolníky
znamená po noci ráno.
Budem se mít jako v Praze,
všude samé vedení.
Jedna fáze, druhá fáze,
třetí pěkně vedle ní.

Byl to ten slavný den
kdy k nám byl zaveden
elektrický proud,
byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden
elektrický proud.

Střídavý, střídavý,
silný elektrický proud
Střídavý, střídavý,
zkrátka elektrický proud.



Eskamotér


G
Už co nezralý bezvousý muž
já v představách slýchával tuš,
                D
a sníval o varieté.

G
Tam jsem prováděl mizení dam
a někdy jsem zmizel i sám,
                   D
kde jinde to zažijete.

      G   D       emi
Eskamotér Alfrédo Kelly
         C            D
má černý frak a bílý šál.
      G   D       emi
Umělecký dojem je skvělý,
           C     D         G
hudba zní dál a tleská mu sál.

Sní, jó člověk si jenom tak sní,
jsem obyčejný účetní
a není to práce hezká.

Mžik - a nedoplatek mi tu vznik',
prej vyhodí mě na chodník
a nikdo mi nezatleská.

Já chtěl bych být Alfrédo Kelly
mít černý frak a bílý šál.
Umělecký dojem je skvělý,
hudba zní dál a tleská mu sál.

Eskamotér Alfrédo Kelly
má černý frak a bílý šál.
Umělecký dojem je skvělý,
hudba zní dál a tleská mu sál.





Hadi


emi
Když já vidím hada,
třese se mi brada,
H7
je mi lekavě,
emi
je mi lekavě.

Když já vidím hady,
třesou se mi brady,
protože mám dvě,
protože mám dvě.

D                       G
Ale mnohem horší, nežli hadi,
D                 G
jsou proradní kamarádi,
C                H7
dělají, že bratr jsou,
C                 H7
abys je hřál na prsou.
Mnohem horší, nežli plazi,
jsou vám lidi, co se plazí,
někdy lidi hadi jsou,
nad Labem i nad Nisou.

Kobra, kobra, kobra,
možná, že je dobrá,
akorát je had,
akorát je had.

Nechte tady hady,
i když mají vady,
já mám hady rád,
já mám hady rád.

Věřte mnohem horší, nežli hadi,
jsou proradní kamarádi,
dělají, že bratr jsou,
abys je hřál na prsou.
Mnohem horší, nežli plazi,
jsou vám lidi, co se plazí,
někdy lidi hadi jsou,
nad Labem i nad Nisou.

Kobra, kobra, kobra,
možná, že je dobrá,
akorát je had,
akorát je had.

Nechte tady hady,
i když mají vady,
já mám hady rád,
já mám hady rád.
Já mám hady rád,
já mám hady rád.





Hají


C            F               C    F
Kvůli tobě, spánku, spánku, spánku,
C              F                 C
nedočet' jsem stránku, stránku, stránku,
 G              F         C
dřív, než se ti ubrániti stačím,
ami        F             C
zavíráš mi víčka pírkem ptačím.

 C
Když se člověk nají,
 F
měl by dělat hají,
 C                   G
jak si to pamatuje z jeslí.
 C
Když se člověk nají,
F
a nedělá hají,
C        G         C
je potom nevrlý a skleslý.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z jeslí.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Děda hlídá vnouče u houpačky,
hlídá, hlídá a pak tluče špačky,
náš dědeček na špačky je profík,
jeho spánek jmenuje se šlofík.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z jeslí.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z jeslí.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Čím to voníš, spánku, spánku, spánku,
zdá se mi, že nejspíš po heřmánku.
V čem to chodíš? Asi v botách z mechu,
že po tobě není ani slechu.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z jeslí.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.
Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z jeslí.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý,
je potom nevrlý a skleslý.



Hajný je lesa pán


G        D    C
Hajný je lesa pán,
ami      G   D
zvěří je milován,
         C    G
hajný je lesa král
  C            D             G
a každý pytlák se ho vždycky bál.

Co se děje? Les mi hoří?
Nebo řádí kuny, tchoři?
Že by pytlák, lesní pych?
Já tu meškám v pantoflích!

Klidně si zůstaňte
v domácí obuvi,
klukům to nevadí,
dívky vás omluví.

Máme výborný plán,
tímto jste k němu zván,
a dejte nám je třeba jako dar.

Sekerečku vem a zatni.
Copak to jde? Strom je státní!
Zadarmo se nezíská.
Z toho koukaj želízka.

Slibuju za kluky,
slibuju za holky,
za každý strom dáme
sto malých do školky.

Tomu já říkám plán,
tímto je ujednán.
Hajný je lesa pán,
je mládeží a zvěří milován.
Hajný je lesa pán,
je mládeží a zvěří milován.





Hladová zeď


Skupino vpravo hleď,
toto je hladová zeď.

C          D
Nepřibližujte se k ní
G        emi
nebo vás všechny sní,
C        D       G
nebo vás všechny sní.

Prosím vás nepřibližujte se k ní
nebo vás všechny sní,
nebo vás všechny sní.

G                                D
Hla hla hla hla hla hla hladová zeď
                G
starobylá je a dravá,
                              D
neběhej, neskákej, stůj nebo seď,
            G
je strašně žravá.

Doplatil na to už Karel IV.,
když jí jméno kdysi dával,
jednou mu sežrala čtyři chrty,
a taky páva.

Hla hla hla hla hla hla hlavně má chuť,
když milenci jsou tu v máji.
Kdo planeš láskou tak ve střehu buď
nebo se nají.

Cizinci se u ní rádi fotí
a usmívají se blaze,
snad tu pak zůstane manžel s chotí
navěky v Praze.

Skupino vpravo hleď,
toto je hladová zeď.

Nepřibližujte se k ní
nebo vás všechny sní,
nebo vás všechny sní.

Nepřibližujte se k ní
nebo vás všechny sní,
nebo vás všechny sní.





Hlavně že jsme na vzduchu


C
Když radosti není dosti,
F
raduju se z maličkostí.
C             ami
Představím si třeba kdyby
G
lidi žili jako ryby.
      C         emi
To je dobře náhodou,
     F           C
že nežijem pod vodou.
       emi         F
Na vzduchu, na vzduchu,
      G           C
můžem zpívat ejchuchu.
G    C           emi
Zpívati si pod vodou,
      F       C
nelze ani náhodou.
       emi        F
Z hlubiny, z hlubiny,
      G           C
vyšly by jen bubliny.

Jen si představ milá babi,
že jsme dejme tomu krabi.
Nebyla bys mou babičkou,
byla bys mořskou krabičkou.
Buďme rádi Bohouši,
že žijeme na souši.
Na zemi, na zemi,
ušmudlané sazemi.
Vžij se rybě do kůže,
třeba ti to pomůže.
I když jsi na suchu,
hlavně že jsi na vzduchu.


Hlohy


G
Když kvetou hlohy,
mám k básním vlohy,
          D
já dám si kávu
a z rukávu
               G
sypu rýmů celé stohy.
Napíšu křída
a hned se přidá
          D
například vida
nebo slída,
                   G
hlídá, bída, Lída, snídá.

     H
Jsem básník sezónní.
     emi
Když hlohy nevoní,
A               D
všechny mé múzy lehnou.
Já nejsem naštvaný,
vždyť s mnoha občany
ty ani hlohy nehnou.

Když hlohy zvadnou,
básnické střevo
se nějak ucpe
a já nejsem štond
vám napsat ani řádku.
Já dám si kávu
a ono furt nic,
tak si dám druhou,
ale nejde mi to, nejde mi to,
nejde.

Je básník sezónní.
Když hlohy nevoní,
tak jeho múzy lehnou.
Ale já nejsem naštvaný,
vždyť s mnoha občany
ani ty hlohy nehnou,
nehnou, nehnou.





Hlupáku, najdu tě


G              C    G
Někdo má hadry na těle,
                D
někdo je nosí v hlavě,
G                C   G
berme ten rozdíl vesele,
D                G
berme ten rozdíl hravě.

Nadutec hloupost nese si
důstojně jako páv,
platí to v každé profesi,
švec nebo doktor práv.

G
Hlupáku, najdu tě,
          D
tváříš se nadutě,
G          C
když lezeš na kutě,
D         G
když ráno vstáváš.

Ať jedeš v kočáře
a nebo na káře,
můj pyšný hlupáku,
tebe já znám.

Sotva byl váš svět stvořený,
sotva byl váš svět stvořen,
pustila hloupost kořeny,
pustila hloupost kořen.

Rodina zdravých mamlasů
valí se jako proud,
jde s námi z časů do časů,
dá se s tím vůbec hnout?

Hlupáku, najdu tě,
tváříš se nadutě,
když lezeš na kutě,
když ráno vstáváš.

Ať jedeš v kočáře
a nebo na káře,
můj pyšný hlupáku,
tebe já znám.





Holčičí a kočičí


G              D   G
Mám ráda kočku Elišku, 
                  D    G
spí pod postelí v pelíšku
  C           G
a někdy velmi jemně
   C          D
si přilehne i ke mně.
Jestli tam mezi zvířaty
mít důlek pěkně vyhřátý,
v tom důlku tmavošedém
mi s Eliškou si předem.

     C           D
Jsem trochu holčičí
  G          emi
a trochu kočičí.
C            G
Něco mám prý od rodičů,
C         D
něco od číči.
     C           D
Jsem trochu holčičí
  G          emi
a trochu kočičí.
C           G
Po kočce se každá holka 
D       G
ráda opičí.

Já našlapuju zlehounka
a trhám třásně z běhounka,
já nesnáším se s psisky
a piju mlíko z misky.
Mám chuť se s někým kočkovat,
musím se dát však očkovat,
nejlépe v době jarní
službou veterinární.

Jsem trochu holčičí
a trochu kočičí.
Něco mám prý od rodičů,
něco od číči.
Jsem trochu holčičí
a trochu kočičí.
Po kočce se každá holka 
ráda opičí.

Vy koukáte se po očku
copak je tohle za kočku,
jak pyšně klade tlapky
a jestlipak má drápky.
Mé drápky stojí na stráži
a tomu já je ukáži,
kdo nechová se jemně
k mé Elišce a ke mně.

Jsem trochu holčičí
a trochu kočičí.
Něco mám prý od rodičů,
něco od číči.
Jsem trochu holčičí
a trochu kočičí.
Po kočce se každá holka 
ráda opičí.

Jsem trochu holčičí
a trochu kočičí.
Po kočce se každá holka 
ráda opičí.





Holubí dům


ami G   F        E         ami
Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
    G    F      E        ami
stával v údolí mém starý dům,
C  G   C        G         C
ptáků houf zalétal ke krovům,
ami  G    F       E          ami
měl jsem rád holubích křídel šum.

Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.

       dmi     G7
Hledám dům holubí,
          C        ami
kdopak z vás cestu ví?
      dmi       G7         C
Míval stáj roubenou, bílý štít.
       dmi     G7
Kde je dům holubí
     C          ami
a ta dívka, kde spí?
         dmi          E           ami
Vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.

Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.

Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí.
Můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.

Hledám dům holubí,
kdopak z vás cestu ví?
Míval stáj roubenou, bílý štít.
Kde je dům holubí
a ta dívka, kde spí?
Vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.

Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
stával v údolí mém starý dům.



Horymír


Pravdivá píseň o tom velkém skoku.
Jelikož skok byl opravdu velký,
prosíme ctěné publikum,
aby nás neuráželo mincemi menšími
než deset korun českých.

C                 G
Horymír byl hrdý vladyka,
F              C
zastánce svého lidu.
C                G
Nadarmo se o něm neříká,
F          G      C
že pomstil jeho bídu.

Když pak měl přijíti o hlavu,
pošeptal svému koni:
vidíš tam dole Vltavu,
Šemíku, skočme do ní!

Na té vyšehradské skále
hádají se lidi stále
o tom převelikém skoku
do vodního toku.

Je to vůbec v silách koňských,
letošních anebo loňských,
učinit to pro člověka,
to ví jen kůň a ta řeka.

Ať se nám do toho nemíchá,
kdo nemá fantazii,
hlavně nám neberte Šemíka,
takoví koně žijí.

Tam, kde je ves Neumětely,
řeknou vám lidé prostí,
Šemíka navštívit chcete-li,
leží tu jeho kosti.

Na té vyšehradské skále
hádají se lidi stále
o tom převelikém skoku
do vodního toku.

Je to vůbec v silách koňských,
letošních anebo loňských,
učinit to pro člověka,
to ví jen kůň a ta řeka,
to ví jen kůň a ta řeka.



Hvězdáři


C
Hvězdáři jsou jako noční ptáci,
                         G
potřebují tmu pro svoji práci.
C              ami        F
Barva se jim z tváří ale ztrácí,
G             C
k ránu chodí spát.

Ruku v ruce s profesorem Bláhou
touláme se v noci Mléčnou dráhou,
že se ráno tráva třpytí vláhou,
to nemůžem znát.

C             G
I badatel exaktní
F                   emi
čas od času jen tak sní,
že na pouti oblohou
C      F      G
najde hvězdu svou.

Prohlásí pak na hvězdářském sjezdu:
Objevil jsem v pátek novou hvězdu,
výjimečně do hospody dnes jdu,
pivečko si dám.

I badatel exaktní
čas od času jen tak sní,
že na pouti oblohou
najde hvězdu svou.

Můj ty Bláho, je čas domů jíti,
padla rosa do pavoučích sítí,
podívej se na ni jak se třpytí,
jako souhvězdí,
naše souhvězdí,
prosté souhvězdí.





Chci ti říci


G
Chci ti říci, chci ti říci,
      C
že mi voníš pryskyřicí,
D           C   G
měla bys to věděti,
C            D     G
že ti čichám ke pleti.
Když tak ráno vyjdeš před dům
ve svých botkách 37,
měla bys to věděti,
chci s tebou mít dvě děti.

Vlasy až na záda,
        D
nohy až na zem,
         C
navíc mě máš ráda,
   D          G
no to jsem blázen.
Vlasy až na záda,
nohy až na zem,
navíc mě máš ráda,
no to jsem blázen.

Kdybys někdy byla chorá,
běžel bych ti pro doktora,
aby ti dal správný lék,
třikrát denně pět kapek.
Kdybys někdy byla v úzkých
z jiných kluků, z jiných mužských,
měla bys to věděti,
chci s tebou mít pět dětí.

Vlasy až na záda,
nohy až na zem,
navíc mě máš ráda,
no to jsem blázen.
Vlasy až na záda,
nohy až na zem,
navíc mě máš ráda,
no to jsem blázen.





Chválím tě, Země má


G           C
Chválím tě, Země má,
G          D
tvůj žár i mráz,
G         C
tvá tráva zelená
G   D    G
dál vábí nás.
Máš závoj z oblaků
bílých jak sníh.
Hvězdo má, bárko zázraků
na nebesích.

        C        G
Ať před mou planetou
        C         D
hvězdný prach zametou.

Dej vláhu rostlinám,
dej ptákům pít,
prosím svou přízeň dej i nám,
dej mír a klid.

Dej vláhu rostlinám,
 chválím tě, Země má,
dej ptákům pít,
 tvůj žár i mráz,
svou přízeň dej i nám,
 tvá tráva zelená
dej mír a klid.
 dál vábí nás.

Máš závoj z oblaků
bílých jak sníh.
Hvězdo má, bárko zázraků
na nebesích.

Ať před mou planetou
hvězdný prach zametou.

Dej vláhu rostlinám,
dej ptákům pít,
svou přízeň dej i nám,
dej mír a klid,
svou přízeň dej i nám,
dej mír a klid.





Já se vznáším

Hana Zagorová   
 
F Dmi Bb C4 C

    F           Dmi
Ať jdu sama nebo v davu,
       Bb          C
mám tě pořád plnou hlavu,
       Bb          C
mám tě pořád plnou hlavu,
       F        Bb C
což už možná víš.

Jsem tím známá a jsem v stavu
zapomenout na únavu,
zapomenout na únavu
      F        Bb F
i na zemskou tíž.

      Gmi7           C7          F     A7    Dmi
Já se vznáším, já si létám nadzvukovou rychlostí,
F7   Bb            C          F               F7
já si létám, já se vznáším a činím tak s radostí.
      Gmi7           C7            F        A7     Dmi
Já se vznáším, já si létám, let se stal mou vlastností,
F7   Bb           C             F
já si létám, já se vznáším s radostí.


F Gmi7 C7 F A7 Dmi F7 Bb C F F7


Já se vznáším, já si létám, let se stal mou vlastností,
já si létám, já se vznáším s radostí.

K čemu řeči, k čemu sliby?
Mně se s tebou prostě líbí,
mně se s tebou prostě líbí,
tím se netajím.

Chci tvou péči, a i kdyby
měla naše láska chyby,
tak i přes všechny ty chyby,
já ji uhájím.

Já se vznáším...

Já se vznáším...

F Dmi Bb C4 C

 


Já vám řeknu


C            F    (G)   C
Já vám řeknu pane jednu věc
C      F           C     G
já vám taky řeknu jednu věc,

C          C+        ami
Dříve byla dětí plná pec,
           F
když na ní spaly.
           C
Nemám snad pravdu? 
   ami         C          F    G
no zda-li, no zda-li, no zda-li.

         C
Jó, děti nejsou...

Já vám řeknu pane jinou věc,
já vám taky řeknu jinou věc,
dneska abych sám šel na kopec
a pouštěl draka.
Není to škoda?
A jaká, a jaká, a jaká!

Jó, děti nejsou...

        B          F
Prosím vás, mějte nás,
     G             C
do života vnesem' jas,
       B       F
mějte nás zamlada,
       G          C
zlepší se vám nálada.
        B         F
Prosím vás, mějte je,
     G              C
nakrmte je, chraňte je,
       B         F
dejte jim přístřeší,
        G      C
zlobí, ale potěší.

Já vám řeknu pane další věc,
já vám taky řeknu další věc,
dneska pleny neperou vůbec,
zahazujou je.
Není to krásné?
Ó jé, ó jé, ó jé.

A děti nejsou...

Já vám řeknu mnohem lepší věc,
já vám řeknu ještě lepší věc,
z jedináčka někdy je sobec,
sápe se po všem.
Když děti, tak dvě,
no ovšem, no ovšem, no ovšem.

A děti nejsou...

Prosím vás, mějte nás,
do života vnesem' jas,
mějte nás zamlada,
zlepší se vám nálada.
Prosím vás, mějte je,
nakrmte je, chraňte je,
dejte jim přístřeší,
zlobí, ale potěší.

Já vám řeknu, děti,
já vám řeknu, děti,
já vám řeknu, děti,
to je věc!


Jablůňka


G
Když jsme tě jablůňko káceli,
C                  D
to jsme se panečku nadřeli,
emi                 C
svlíkli jsme kabáty a šály,
D                    G
jak jsme se jablůňko zahřáli.
Když pak šlo do zimy do tuhé,
ty jsi nás ohřála podruhé,
to jak jsme štípali polínka,
tatínek, bratr i Olinka.

C               D            G emi
Mráz je mráz je mráz je náramný,
C        D          G
sedáváme doma za kamny.
C           D           G emi
Je to je to je to k dojetí,
C            D          G
jablůňka nás hřeje potřetí.

Mráz je mráz je mráz je náramný,
sedáváme doma za kamny.
Je to je to je to k dojetí,
jablůňka nás hřeje potřetí.

Mráz je mráz je mráz je náramný,
sedáváme doma za kamny.
Je to je to je to k dojetí,
jablůňka nás hřeje potřetí.


Jaro dělá pokusy


G
Jaro dělá pokusy,
vystrkuje krokusy.
                    D
Dříve, než se vlády chopí,
              G
vystrkuje periskopy.

Než se jaro osmělí,
vystrkuje podběly.
Ty mu asi dolů hlásí,
čerstvé zprávy o počasí.

F             C
Jaro! Je to v suchu,
        D      G
zima už nemůže,
stoupá teplota vzduchu
a míza do růže.
Povídám: jaro! Je to v suchu,
vichry už nedujou,
nahlas nebo v duchu
lidi se radujou.

U dopravní cedule
vyrostly dvě bledule,
blízko telegrafní tyče
vyrostly dva petrklíče.

Mravenci už pracujou,
holky sukně zkracujou,
slunce svítí, led je tenký,
jaro, vem si podkolenky.

Jaro! Je to v suchu,
zima už nemůže,
stoupá teplota vzduchu
a míza do růže.
Povídám: jaro! Je to v suchu,
vichry už nedujou,
nahlas nebo v duchu
lidi se radujou,
stromy se radujou,
keře se radujou,
ryby se radujou,
mouchy se radujou,
myši se radujou,
dveře se radujou,
okna se radujou,
vopice se radujou,
kočky se radujou,
sloni se radujou,
ministři se radujou.





Jedeme vlakem


           C
Když vlaky ještě supěly
              D
a vypouštěly dým,
        G
a nic nebylo umělý,
               C   G
tak o té době sním.

Když kupé byla dřevěná
a pára hnala píst,
tu zprávu nesla ozvěna
až do vzdálených míst.

C
Hú, hú, jedeme vlakem,
 D
vlakem na páru,
G
hú, hú, jedeme vlakem,
F          C
jedem postaru.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.

Když parní byly mašiny,
ta vášeň řídit stroj,
ta padla z otců na syny,
 z jisker jasný roj.

Když  aly
a neslo se to v dál,
tak věděly to i skály,
že strojvůdce je král.

Hú, hú, jedeme vlakem,
vlakem na páru,
hú, hú, jedeme vlakem,
jedem postaru.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.

Řekni koleje.
Koleje.
Bába tě poleje.
Řekni pražce.
Pražce.
Máš cihlu v tašce.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.



Jedličky


G              emi
Rostou, rostou jedličky
C       D
v lesní školce,
G            emi
je to školka hajného
C   D
Hadrbolce.
C   G    C     G
Nedaleko za plotem
A     D
stojí smrk,
G            emi
každé ráno k jedličkám
C      D      G
sklání dlouhý krk.

G7          C
Že prý znal jedličku
D         G      emi
a ta měla babičku,
C    D          G emi
babička ji hlídala,
C      D         G
do školky ji nedala.

Pláčou, pláčou jedličky
za svítání,
že nemají babičky
na hlídání.
Kam se asi poděly,
kdepak jsou?
To by rády věděly,
smrk si vede svou:

Že prý znal jedličku
a ta měla babičku,
babička ji hlídala,
do školky ji nedala.

Naštěstí to zaslechly
ušní boltce
citlivého hajného
Hadrbolce.
Hajný vzal si do kapsy
tři vdolky,
přivolal si své dva psy,
hnal se do školky.

Neplačte jedličky,
že nemáte babičky,
copak si vás nehýčkám?
Já jsem vaše babička.

Rostou, rostou jedličky
v lesní školce,
je to školka babičky
Hadrbolce.
Rostou, rostou jedličky
v lesní školce,
je to školka babičky
Hadrbolce.





Jednoduchá pískací


G
Když jsem já šel od svý tety
C            G
přes dolejší náves,
C            G
uslyšel jsem klarinety
A          D
a taky pár kláves.
G
Na Jakubský pouti stáli
C        G
domácí i světský,
C        G
amplióny vyhrávaly
D           G
zas na plný pecky.
C          G
Ani nevím, jestli hrály
D           G
anglicky či česky.

C                G
Ta písnička jednoduchá,
     D         G G7
mně do ucha vlezla,
C                 G
že se slova nedaj získat,
         D
tak se z nouze musí pouze
                 G
bohužel pouze pískat.

Jenomže se neví právě
o čem píseň zpívá,
možná, že je o Vltavě,
jak do Labe vplývá.
Možná zpívá o lásce
a že zas kvete řepka,
a když holka kluka nechá,
že je z toho depka,
a když holka kluka nechá,
že je z toho depka.

Ta písnička jednoduchá,
mně do ucha vlezla,
že se slova nedaj získat,
tak se z nouze musí pouze
bohužel pouze pískat.
Když se slova nedaj získat,
tak se z nouze musí pouze
bohužel pouze pískat.





Jestli to nebude láska


C
Tam kde je srdce,
F                 C
srdce a nejbližší okolí,
G       ami
něco mě svírá,
F                G
svírá a vůbec to nebolí.

                 C G ami(F)
Jestli to nebude láska,
                 C G ami(F)
jestli to nebude láska.

Najednou pláčeš,
pláčeš a tak se ptám, co je ti.
Já sama nevím,
je to však příjemné dojetí.

Jestli to nebude láska,
jestli to nebude láska.

G            ami
Klíčí láska, tiše stůjme,
G            ami
klíčí, klíčí, opakujme.
G            ami
Klíčí láska, tiše stůjme,
G            ami
klíčí, klíčí, ať se ujme.

Tam kde je srdce,
srdce a nejbližší okolí,
něco mě svírá,
svírá a vůbec to nebolí.

Jestli to nebude láska,
jestli to nebude láska.
Jestli to nebude láska,
jestli to nebude láska.



Jevíčko


C                F
Na náměstíčku v Jevíčku
G      	     F    C
potkal jsem včera Evičku.
Na kole jela
F
a byla celá
G         C
přecitlivělá.

Volám na celé Jevíčko:
co se ti stalo, Evičko?
Nejsi ty v šoku
ze školního roku?
Co to máš v oku?

G
Ach kamaráde z Jevíčka,
C
to je normální slzička,
G
která se dívce vytvoří,
 F               G
když se jí nikdo nedvoří.

Jak jsem s ní takhle hovořil,
mírně jsem se jí zadvořil,
jaká je dneska
velice hezká
na kole Eska.

Nejhezčí holka z Jevíčka
je přece naše Evička.
Tělem i duší
a všechno jí sluší,
srdce mi buší.

Nečekaná to slovíčka
od takového človíčka,
nečekaná to šidítka,
až se mi třesou řidítka.

Na náměstíčku v Jevíčku
potkal jsem dneska Evičku.
Na kole jela
a byla celá
oduševnělá.
Na kole jela
a byla celá
oduševnělá.


Jsem nádraží


C
Jsem jako nádraží,
mám na čekání, na loučení koncesi
jsem jako nádraží
a po peroně dívky jdou jak procesí,
        ami F G
to jsem já.

Jsem jako nádraží
a pro vzpomínky úschovnu mám bezednou,
vždycky mě zaráží,
že lásky mé si vůbec něco vyzvednou,
to jsem já.

Jsem jak to nádraží.

F          G
Vlak půlnoční
F          G
už z dálky září,
F          G
vlak půlnoční,
               (F           C)G
těch vozů, těch oken, těch tváří.

Jsem jako nádraží,
co zachvívá se každou novou soupravou,
vy, slečno s bagáží,
vy dozajista také nejste tou pravou.

Jsem nádraží,
jsem nádraží.

Haló, tady nádraží.
Ne, ještě nepřijela, má zpoždění.
Čekám ji každou chvíli,
čekám ji už léta.

Ovšem - také je možné,
že byla odkloněna na jinou trať,
a že naší stanicí nikdy neprojede.

Vlak půlnoční
už z dálky září,
vlak půlnoční,
těch vozů, těch oken, těch tváří.

Jsem jako nádraží,
mám na čekání, na loučení koncesi
jsem jako nádraží
a po peroně dívky jdou jak procesí.

Jsem nádraží,
jsem nádraží,
jsem nádraží.


Jsem vášnivá


C
Jsem vášnivá,
jsem vášnivá,
jsem vášnivá pěstitelka výslovnosti,
                        G
jsem vášnivá pěstitelka dikce.
    F
Mně zachvívá každé slovo čelní kostí
G
řeč pečlivá každodenní cvik chce.

C
Střízlivý střízlík stříbro střádá,
žíznivý žoldnéř žejdlík žádá.
F
Srkne-li srkavec, je to srk,
G
frkne-li frkavec, je to frk.
C
Říkáme správně dlouhé hlásky,
Vávrová s Vávrou sbírá klásky.
F
Karavana kráčí skrze Karakum,
G                               C
transportuje parafín, karfiol a rum.

Řeč pečlivá každodenní cvik chce.

Střízlivý střízlík stříbro střádá,
žíznivý žoldnéř žejdlík žádá.
Srkne-li srkavec, je to srk,
frkne-li frkavec, je to frk.
Říkáme správně dlouhé hlásky,
Vávrová s Vávrou sbírá klásky.
Karavana kráčí skrze Karakum,
transportuje parafín, karfiol a rum.


Kamarádka lípa


G          C     G
Zradili mě kamarádi,
            C    D
Tomáš V. a Klára P.,
G            C      G
mně ta zrada málo vadí,
            D   G
nemám čelo krabaté.

Když je konec mezi námi,
když mi nikdo nevěří,
přátelím se s rostlinami,
přátelím se se zvěří.

G
Kamarádka lípa,
C        G
kamarád pes,
kuře, které pípá,
 C          ami         C
mravenec co na ruku mi vlez.

Kamarádka bříza,
kamarád šnek,
moje želva Líza,
králík co má jméno Mazánek.

Z lidí často chladno čiší,
mají smutné domovy,
jsou tu jiní živočiši,
je tu ještě stromoví.

Stromy na mě mluví listím,
zvířata zas očima
a v tom tichu náhle zjistím,
že mě štěstí objímá.

Kamarádka lípa,
kamarád pes,
kuře, které pípá,
mravenec co na ruku mi vlez.

Kamarádka bříza,
kamarád šnek,
moje želva Líza,
králík co má jméno Mazánek.

Kamarádka lípa.



Karkulka


1:D
Dobrý den ptáčkové,
dobrý den lese.
hmi
Ráno je takové
překrásné, že se
 D
zpívat chce hlasitě
lidem i kosům,
hmi
pavouci na sítě
navlékli rosu.

2:G
Dobrý den panenko,
dobrý den panenko,
 D
jakpak ti říkají,
jakpak ti říkají?
 G
Les je tu hluboký,
les je tu hluboký,
 D
zůstávej při kraji,
zůstávej při kraji.

3:D             G    D
Že jsem takhle zbarvená,
           G   D
říkají mi Červená.
G
Karkulka červená,
A                    D
že jsem takhle zbarvená,
A                    D
že jsem takhle zbarvená.

2:
Dobrý den karkulko,
dobrý den karkulko,
hezky ti říkají,
hezky ti říkají?
Les je tu hluboký,
les je tu hluboký,
zůstávej při kraji,
zůstávej při kraji.

3:
Proč mi všichni říkají,
že mám zůstat při kraji?
Vždyť touhle pěšinkou
chodila jsem s maminkou,
chodila jsem s maminkou.

4:hmi     A
Nedala si říci
D             A
dívka v červeném,
hmi             A
Vlk v houštině spící
 D          A
právě leze ven.

5:hmi
Koukám, že slečna
velmi statečná
F#   F# hmi
je, je, je,
když takto sama
jde do neznáma,
F#  F#  hmi
jé, jé, jé.

6:F               C
Ty budeš asi ten toulavý pes,
dmi               A
salámu ti nalámu, pěkně to sněz,
dmi       A
pěkně to sněz,
dmi       A
pěkně to sněz,
dmi       A
pěkně to sněz.

5:
Děkuju mockrát,
salám já moc rád,
jé, jé, jé.
Ještě mě rmoutí,
co v koši z proutí
je, je, je.

3:
Všechno v tomto košíčku
je pro moji babičku,
v košíčku proutěném,
nečmuchej tam, čert tě vem!
Nečmuchej tam, čert tě vem!

3:
Je tam víno červené,
jako já je zbarvené,
též kapr na kmínu,
to má k svátku dnešnímu,
to má k svátku dnešnímu.

7:c#mi        G#
Kdepak bydlí přibližně?
hmi     F#
Severně či jižně?
 A         G#
Stařenka šedivá,
 A            G#
kdepak asi přebývá?

8:D
Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú,
hmi
já tě dobře vidím, vlku.
 D
Kdo to volá, co to bylo?
hmi
To jen listí ševelilo.

8:
Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú,
já tě dobře slyším, vlku.
Někdo mluvil o vlkovi.
To jen zašustilo křoví.

 A         G#
Kdepak asi přebývá
 A       G#
stařenka šedivá?

5:
Za Černým vrchem,
pod velkým smrkem,
až vzadu.
V domečku zděném,
vždy uklizeném,
tak já jdu,
tak já jdu.

4:
Dívka důvěřivá
kráčí lesem dál,
vlk, ta šelma lstivá,
jinudy to vzal.

8:
I když jsem jen prostý holub,
snad připravím vlka o lup,
holub, holub, holub, holub,
připravím ho o lup, o lup.

1:
Dobrý den babičko,
vnučka tvá dnes ti
přišla přát zdravíčko
a taky štěstí.

1:
Děkuju děvečko,
že jsi tak hodná,
dneska to vínečko
vyžunknu do dna.

9:dmi
Proč máš tak velké oči, babi?
B
To mám, Karkulko, proto, aby
gmi                  A
to abych tě lépe viděla.

9:
Proč máš tak velké uši, babi?
To mám, Karkulko, proto, aby
to abych tě lépe slyšela.

9:
Tobě narostly vousy, babi?
Ty mám, Karkulko, proto, aby
to aby mi zima nebyla.

9:
Proč máš tak velkou pusu, babi?
Tu mám, Karkulko, proto, aby
to abych tě lépe pozřela.

4:
Dívka hrůzou bledá
ani nedýše,
s babičkou se shledá
u vlka v břiše.

8:
I když jsem jen prostý holub,
snad připravím vlka o lup,
holub, holub, holub, holub,
připravím ho o lup, o lup.

dmi
Právě jsem byl informován holubem,
B
že náš vlk má zase něco za lubem.
gmi
V pušce mám kulku,
 A
hledám Karkulku.
gmi
V pušce má kulku,
 A
hledá Karkulku.

10:D
Tady je, tady je,
hmi
snad nám ještě ožije.
 G
Vím co s tím, vím co s tím,
A
já ji z vlka vyprostím.

10:
Ožila, ožila,
ožila, ožila,
na svět se nám vrátila,
na svět se nám vrátila
i se svou babičkou
i se svou babičkou
vystrašenou celičkou.

8:
I když jsem jen prostý holub,
připravil jsem vlka o lup.
Ještě zbývá vyřešiti,
necháme-li zvíře žíti.

3:
Já si vlka zašiju,
dobře ho použiju.
Ona si mě zašije,
dobře mě použije.

3:
Bude mi tu hlídat dům
proti různým zlodějům.
Budu jí tu hlídat dům
proti různým zlodějům.

3:
Dám mu starou matraci,
bude to vlk hlídací.
Dá mi starou matraci,
bude ze mě hlídací.
Dá mu starou matraci,
bude to vlk hlídací.

2:
Červená karkulko,
proč ti tak říkají?
Já na tě celé dny
myslívám potají.

G
Až trochu vyrosteš
hmi
a budeš v rozpuku,
G
já bych tě, jestli chceš,
A
požádal o ruku.
O ruku.
A7
O ruku.

3:
Že jsem takhle zbarvená,
říkají mi Červená.
Karkulka červená,
že jsem takhle zbarvená,
že jsem takhle zbarvená.

3:
Myslivečku zelený,
ty budeš můj milený.
Zelená, červená,
bude ze mě tvá žena,
bude ze mě tvá žena.

3:
Že byla tak zbarvená,
říkali jí Červená.
Karkulka červená,
že byla tak zbarvená,
že byla tak zbarvená.



Kaštany


C               G
Do trávy padají kaštany,
ami     G      C
kaštany padají na zem.

C                 G
Člověk je poněkud naštvaný,
ami      G        C
zas bude napaden mrazem.

Kaštany bubnujou do trávy,
že končí léto a mládí.
Dospělého to otráví,
děti je zvědavě hladí.

F    C            G
Ve věci těch kaštanů,
F     C         G
já se dětí zastanu.

              C(ami)
Je dobré vzít špejle
           C(ami)
a silnější brejle,
 F          G        C
zvířata si spolu udělat.

Ve věci těch kaštanů,
starších paní a pánů.

Plody nasbírejte
pod polštář je dejte,
bude se vám velmi dobře spát.

Kaštany hladké a hnědé jsou,
hravě se promění v koně.
Berte ty kaštany s noblesou,
sehnete-li se pro ně.

A kdo se pro ně už nesehne,
ten ať se dojatě dívá,
jak jsou ty kaštany nádherné,
i když je hlavička sivá.

Ve věci těch kaštanů,
já se dětí zastanu.

Je dobré vzít špejle
a silnější brejle,
zvířata si spolu udělat.

Ve věci těch kaštanů,
starších paní a pánů.

Plody nasbírejte
pod polštář je dejte,
bude se vám velmi dobře spát.

Kaštany bubnujou do trávy,
že končí léto a mládí.
Dospělého to otráví,
děti je zvědavě hladí.


Kde jsou ty časy


 C
Kde jsou ty časy, kde jen jsou,
 F                       C
vzpomínky mizej' pod plísní,
F                 C
u táboráku s kytarou
F        G           C
nocí šla píseň za písní.

Snad všechno bylo jinačí,
i pivo mělo jinej šmak.
Čas každýho z nás poznačí,
čas letí, ani nevíš jak.

F        G          C
Zafoukal vítr lehounce,
 F         G              C
holkám na skútrech sukně zved',
 F      G            ami
když uháněly k Berounce,
F                      G
to už je nejmíň tisíc let.

Nocí se nesla vůně uschlejch trav,
ubytoval ses pod širák.
Od řeky z dálky mírně hučel splav,
na šraňkách houkal vždycky vlak.

Taková noc, no to byl pravej ráj,
dneska už nejsou takové,
nebo jsme, tím jak léta utíkaj,
sentimentální chlápkové.

Když slunce vlezlo za mračna,
tak tam byl ještě někde stoh
a v řece voda průtračná,
takže i pít by jsi z ní moh'.

A holky byly přítulný,
často až k ránu šlo se spát
do stanu nebo do kůlny,
nebylo třeba ani stlát.

Těch svůdných očí, svůdných těl,
každá chtěla bejt Bardotkou,
miloval ten, kdo právě chtěl,
zbytek pil vodku za vodkou.

Nocí se nesla vůně uschlejch trav,
ubytoval ses pod širák.
Od řeky z dálky mírně hučel splav,
na šraňkách houkal vždycky vlak.

Taková noc, no to byl pravej ráj,
dneska už nejsou takové,
nebo jsme, tím jak léta utíkaj,
sentimentální chlápkové,
sentimentální chlápkové.



Kdyby se v komnatách


G                 emi
K životu na zámku mám jednu poznámku
C                     G
je tu neveselo, je tu truchlivo.
G                        emi
V ostatních královstvích nezní tak málo smích,
C                   G
není neveselo, není truchlivo.

G7        C
Kdyby se v komnatách
           G
běhoun jak hrom natáh'
         D               G         G7
a na něm akrobati začali kejklovati,
           C
kdyby nám v paláci
        G
pištěli dudáci,
         D
to by se krásně žilo,
          G
to by byl ráj.

Kde není muzika, tam srdce utichá,
tam je neveselo, tam je truchlivo.
Chtěla bych dvůr pestrý,
kde znějí orchestry,
kde není neveselo,
žádné truchlivo.

Kdyby se v komnatách
běhoun jak hrom natáh'
a na něm akrobati začali kejklovati,
kdyby nám v paláci
pištěli dudáci,
to by se krásně žilo,
to by byl ráj.



Kdybys byla vlaštovkou


G
Kdybys byla vlaštovkou,
C           G
měla křídla hbitá,
ptal bych se kdo sítě má,
C             G
do kterých se chytá.

D           emi
Kdybys měla peříčka
C           D
převzácného ptáka,
G              emi
hledal bych tě píšťalkou,
C        D   G 
na kterou se láká.

Já bych si tě odchytil,
do té klece z proutí,
abych ti moh' ze zlata
kroužek navlíknouti.

Nestrachuj se, zlý není,
kdo tě drží v dlani,
změní ti jen příjmení
a budeš jeho paní.

Nestrachuj se, zlý není,
kdo tě drží v dlani,
změní ti jen příjmení
a budeš moje paní.





Když byla maminka dívčinou


G         emi
Když byla maminka dívčinou,
      C     D G
podobala se víle,
        emi
na sobě mívala většinou
         C        D G
šaty jak nevěsta, bílé.

V kabelce nosila památník
a kdo ji cestou potkal,
dojatě usedl na patník,
stránku jí veršíkem protkal.

G                 C        G
Já spanilé slečně zde srdečně
      (emi   G)   D 
růžové poupě stínuji,
G                C     G
pod tím je řádka J. V. Sládka,
          (emi   G)  D
jak se dva věrně milují.

Jednou tak mládenci cizímu
nabídla čistou stránku,
neuměl slova dát do rýmu,
dal jí však napít z džbánku.

Řekl, že pracuje náhodou
na stavbě zdejší trati,
ty časy dávno jsou za vodou,
dneska mu říkám tati.

Já spanilé slečně zde srdečně
růžové poupě stínuji,
pod tím je řádka J. V. Sládka,
jak se dva věrně milují.

Když byla maminka dívčinou...





Když jsem já šel do lidušky


ami
Když jsem já šel s klarinetem
do li, do li, hello, Dolly,
        G
do lidušky,
F
nehudební děti třásly
           ami
v poli hrušky.

 C             G
Chodily si na ovoce,
C                  G
a já chudák musel foukat
        ami
bé nebo cé.

Když já šel s heligonem
do hu, do hu, kolem stohu,
do hudebky,
nehudební ťukaly si
na své lebky.

Ťukaly si na čelíčko,
kam prej vleču svoje lesklé
potrubíčko.

G
No, a vidíte dneska,
C
já a Bedřich Kubínů
máme vlastní skupinu,
  G
v prádelně nádherně
                 C
zní to, zní to, zní to.
Ještě Milan Bambasů
hraje s námi na basu,
  G
v prádelně nádherně
                 C
zní to, zní to, zní to.

Když jsem já šel s housličkama
do ho, do ho, to je toho,
do hodiny,
nehudební děti měly
zájmy jiný.

Nedbajíce mého žalu,
prakem se mi strefovaly
do futrálu.

Když jsem chodil do lidušky
na pi, na pi, sakra chlapi,
na piáno,
nehudební mládež měla
vystaráno.
Skákali si dálku, výšku
a já cvičil Pro Elišku,
Pro Elišku.

No, a vidíte dneska,
já a Bedřich Kubínů
máme vlastní skupinu,
v Lucerně nádherně
zní to, zní to, zní to.
Ještě Milan Bambasů
hraje s námi na basu,
v Lucerně nádherně
zní to, zní to, zní to.
V Lucerně nádherně
zní to, zní to, zní to.




Když se zamiluje kůň


(C   G) C           ami
Když se zamiluje kůň
            G
tam někde v pastvinách,
        F
láskou hlubokou jak tůň,
G           C         G
tam někde v pastvinách.
        C           C7
Když se zamiluje kůň
        F
koňskou láskou,
         C
zpívejte písničku
          G
pro jeho klisničku,
           C
nechte ho jít.

Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň,
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.

 G
Nejkrásnější zvíře,
 F
zvíře pro rytíře,
 C
jmenuje se kůň.
G
Važte si ho, lidé,
F
ať nám jich pár zbyde,
 C
jmenuje se kůň,
 G
jmenuje se kůň.

Slečna s bílou lysinkou,
tam někde v pastvinách,
bude brzy maminkou,
tam někde v pastvinách.
Vždyť se zamiloval kůň
koňskou láskou,
hřívu si navlnil,
aby ji oslnil,
a cválá k ní.

Nejkrásnější zvíře,
zvíře pro rytíře,
jmenuje se kůň.
Važte si ho, lidé,
ať nám jich pár zbyde,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.

Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň,
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
          ami
nechte ho jít.
 F        C
Zpívejte písničku
          G
pro jeho klisničku,
           C
nechte ho jít.




Klavírista


  C                 G
V lokále na piáno k tanci hrál
F        C
mladíček nesmělý,
                      G
a téměř všechny pěkné písně znal,
F          C     F C
co tenkrát letěly.

Sedával ve svém koutě stále sám
a přešla spousta dní,
své srdce věnoval jen klávesám
a slečně pokladní.

F
Možná byl příliš plachý,
aby jí dal svou lásku znát,
         C    F C
to nikdo neví.
F
Možná, že chvěl se strachy,
že by se personál moh' smát,
         C
to nikdo neví,
         G
to nikdo neví.

Jednoho zlého rána, jaká jsou
když skončí dlouhý bál,
přistoupil k bledé dívce za kasou,
a tiše sbohem dal.

Možná byl příliš plachý,
aby jí dal svou lásku znát,
to nikdo neví.
Možná, že chvěl se strachy,
že by se personál moh' smát,
to nikdo neví,
to nikdo neví.

Dívky jsou samý žert a samý smích
s kdejakým obejdou,
váží si klavíristů kvalitních,
až když jim odejdou.
Váží si klavíristů kvalitních,
až když jim odejdou.




Klouzky


G
V lese je cestička ouzká,
                 D
našla tam Zuzana klouzka.
Tam, kde se cestička šíří,
                 G
tam našla Zuzana čtyři.
Ptala se hajného Zuzka,
                     D
proč je ta houba tak kluzká.
Zasmál se hajný pan Bouzek,
                G      G7
proto jí říkáme klouzek.

C            D         G emi
Ach vy české lesy smíšené,
C          D            G G7
víte co je láska? Spíše ne.
C            D          G emi
Ach vy české lesy listnaté,
C              D           G
jestlipak se v lidech vyznáte.

Hajný byl mladíček ještě
a že se dalo do deště,
pozval do hájovny Zuzku,
ať si tam usuší blůzku.
Člověk si vyjde na houby,
místo toho se zasnoubí.
Zuzka má dva malé kousky
a ty jsou nad všechny klouzky.

Ach vy české lesy smíšené,
víte co je láska? Spíše ne.
Ach vy české lesy listnaté,
jestlipak se v lidech vyznáte.
Ach vy české lesy listnaté,
jestlipak se v lidech vyznáte.





Kluci, kluci s klukama


 C         F    C
Kluci mají rádi míče,
                   G
lítaj s něma po parku.
F            G    F
Holky, co se míče týče,
B                    G
dávaj' přednost kočárku.

Kluci loví ryby z tůňky
nebo láhve z Vltavy,
holky na to nemaj' buňky,
lovení je nebaví.

        C              F
A proto kluci, kluci s klukama,
G              C
holky, holky s holkama.
            F
Je to léty, je to věkem,
G              C
je to těma rokama.

A proto kluci, kluci s klukama,
holky, holky s holkama.
Je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.

Než se léto s létem setká,
hnedka je to jinačí,
do Karla se zblázní Bětka,
Jaromír zas do Káči.

Přejdou deště aprílový,
usadí se v kraji máj,
všechny holky kluky loví,
najednou je zajímaj.

A proto kluci, kluci s holkama,
holky, holky s klukama.
Je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.

A proto kluci, kluci s holkama,
holky, holky s klukama.
Je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.

Pánům kluci náhle zřídnou,
dámám do nich padne sníh,
sledujte to s tváří vlídnou
na hodinkách kapesních.

Děda s dědou v šenku hačaj',
žejdlík s pěnou vábí je,
babičky si zajdou na čaj
do kavárny Slávie.

A zase kluci, kluci s klukama,
holky, holky s holkama.
Je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.

A zase kluci, kluci s klukama,
holky, holky s holkama.
Je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.

Protože je to léty, je to věkem,
je to těma rokama.




Koloběžka


Napadla mě během dneška
kolo-, kolo-, koloběžka.
Ta by stála za pokus,
polojízda, poloklus.

Dospělí to neocení,
pro ně koloběžka není.
Nemáte však ponětí,
co to bude pro děti.

       C           G
To nás těší, těší, těší,
       C           G
že nás pěší, pěší, pěší
C          D   G
horkotěžko dohoní.

     C              G
Pěší strýček s pěší tetou,
        C            G
když se před řídítky pletou,
D                 G
tak se na ně zazvoní.

Setkáme-li se s překážkou,
ubrzdíme to podrážkou.
Kdo neumí říditi,
dá si octan hlinitý,
dá si octan hlinitý.

Setkáme-li se s poruchou,
dojdeme k cíli po rukou.
Setkáme-li se s bahnem,
okamžitě zahnem,
okamžitě zahnem.

Kdo má hlavu těžkou, těžkou,
ať to zkusí s koloběžkou,
štěstí se mu vrátí zpět.

Kdo má vítr kolem uší,
komu srdce láskou buší,
toho baví, baví svět.

Kdo má vítr kolem uší,
komu srdce láskou buší,
toho baví, baví svět,
toho baví, baví svět,
toho baví, baví svět.





Komíny


ami       G  ami    G
Rád se dívám na komíny
ami     G  F
protějšího domu,
ami       G  ami       G
sbíhaj se mi přitom sliny
ami    G F
jako málokomu.
  C            G
K nebi stoupá tenký čoudek
 C         G
barvy sněhobílé
C             G
a já vím, že vdovec Houdek
C          D
zase smaží filé.

G          emi
Každý něco klohní
C          G
na domácím ohni,
G          emi
kupříkladu pan Šmíd
C         G
opéká si lančmít.
ami       D       G emi
Nikomu se nechce ven,
ami       D    G
sedí doma u kamen.
ami       D       G emi
Nikomu se nechce ven,
ami       D    G
sedí doma u kamen.

Jeden komín skrytý v houští
televizních antén
žádné dýmy nevypouští,
ano, je to tamten.
Bydlí pod ním jedna dívka
příjemného vzhledu,
nemá doma kousek dřívka,
ruce jako z ledu.

Každý něco klohní
na domácím ohni,
kupříkladu pan Šmíd
opéká si lančmít.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.

Já jsem taky celý ztuhlý,
mám však horké srdce,
přinesu jí kbelík uhlí,
zahřeju jí ruce.
Zahřeju té smutné slečně
její život chladný,
zůstaneme spolu věčně
nebo aspoň dva dny.

Každý něco klohní
na domácím ohni,
kupříkladu pan Šmíd
opéká si lančmít.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.

Rád se dívám na komíny
protějšího domu,
sbíhaj se mi přitom sliny
jako málokomu.




Koníčku můj


C
Koníčku můj,
F
zastav se, stůj,
   C                 G
v lampičce pod vozem dochází lůj.
C          F
Seno máme, vodu máme,
C              G      C
do rána bílého posečkáme.

 C                    F
Hvězdná báň se zvolna točí,
       C          F
a když kočí zavře oči,
           G
zdá se mu prastarý sen.

Tam kde teče velká řeka,
tam že na něj láska čeká,
oči má modré jak len.

Možná že i tomu koni
krásný sen se hlavou honí,
že na něm sedí sám král.

Až je oba rosa vzbudí,
budou zkřehlí, budou chudí,
potáhnou vozíček dál,
potáhnou dál.

Možná že i tomu koni
krásný sen se hlavou honí,
že na něm sedí sám král.

Až je oba rosa vzbudí,
budou zkřehlí, budou chudí,
potáhnou vozíček dál,
          C
potáhnou dál.

Koníčku můj,
zastav se, stůj,
v lampičce pod vozem dochází lůj.



Koráby


ami
Po Labi, po Labi,
 G
plují velké koráby,
F
vezou uhlí, vezou písek,
       ami
krajem luk a krajem vísek.

G        F
Po Labi, po Labi,
ami
plují velké koráby.

Šífaři, šífaři,
kéž mě k sobě přifaří,
svalnatí a opálení,
nad takové v světě není.

Šífaři, šífaři,
kéž mě k sobě přifaří.

Hahahahahaha...

Na zádi, na zádi
kapitán se parádí,
hřebenem si smáčí vlasy,
pro koho se češe asi?

Na zádi, na zádi
kapitán se parádí.

Hahahahahaha...

Po Labi, po Labi,
plují velké koráby,
vezmete mě do Hamburku,
jedla bych jen suchou kůrku.

Po Labi, po Labi,
plují velké koráby.

Po Labi, po Labi,
plují velké koráby.



Koutek ztracených dětí


G
U Matěje, tam se děje atrakcí,
tobogán a strašidelná dráha.
C
Jenom jednu nejmilejší já však chci,
D
ještě k tomu není vůbec drahá.
G
Kam se hrabe řetízák či autodrom
nebo růže sestřelená brokem,
C
v malém stanu je atrakce jako hrom,
D
tu já jsem si dopřál každým rokem.

       C
Koutek ztracených dětí
         G
na pouti U Matěje,
            ami
tam já chci poseděti,
          hmi
tam je mi jako
          C   D
tam je mi jako
         G         G7
tam jako ve vatě je.
Koutek ztracených dětí
na pouti U Matěje,
tam chceme poseděti,
tam je nám jako
tam je nám jako
tam jako ve vatě je.

Na celou pouť rozléhá se z tlampačů,
že se našlo zatoulané dítě,
s kamarády na oko si zapláču,
je mi ale jak prasátku v žitě.
ze stanu pak pozoruju skulinou,
jak sem naši nedočkavě pádí.
Popadnou mě, na srdce mě přivinou
a já cítím, jak mě mají rádi.

Koutek ztracených dětí
na pouti U Matěje,
tam já chci poseděti,
tam je mi jako
tam je mi jako
tam jako ve vatě je.
Koutek ztracených dětí
na pouti U Matěje,
tam chceme poseděti,
tam je nám jako
tam je nám jako
tam jako ve vatě je.





Kouzelná říkadla


G
Spadla lžička do kafíčka
          D
pocákala ubrus,
když je něco příliš dlouhé,
              G
tak to trochu ubrus.

G      C       G    D
Známe kouzelná říkadla,
G      C        G  D G
další právě nás napadla.

Elce pelce do pekelce
to je dneska vedro,
proč bychom se nepolili,
vody máme vědro.

Známe kouzelná říkadla,
další právě nás napadla.

Hodiny šly k hodináři
neděloly tik-tak,
on do nich dal čtyři rány,
zas dělají tik-tak.

Známe kouzelná říkadla,
další právě nás napadla.

(schválně jestli vás taky nějaké napadne)

Známe kouzelná říkadla,
další právě nás napadla.

Chovejte mě má matičko
já jsem zkřehlý mrazem,
kdybych vás moc zatěžoval,
tak mě hoďte na zem.

Známe kouzelná říkadla,
možná taky vás napadla.





Krabice od čaje


ami              G
Na staré krabici od čaje
F     emi       ami
vidím japonskou paní,
              G
která velice krásná je,
F     emi         ami
lupou dívám se na ni.

C                   ami
Paní má ve vlasech jehlici,
 C                E
přichází odněkud zvenčí
C                ami
a v ruce nese tu krabici,
                E
jenomže o něco menší.

A na té krabici od čaje
vidím japonskou paní,
která velice krásná je,
lupou dívám se na ni.

Paní má ve vlasech jehlici,
přichází odněkud zvenčí
a v ruce nese tu krabici,
jenomže o něco menší.

A na té krabici od čaje
vidím maličkou paní,
která velice krásná je,
lupičkou dívám se na ni.

Paní má ve vlasech jehličku,
přichází odněkud zvenčí
a v ruce nese tu krabičku,
jenomže o něco menší.

Doufám, že není ta písnička bez konce,
rád bych se dostal až k nejmenší Japonce.

A na té krabičce od čaje
vidím maličkou paní,
která velice krásná je,
lupičkou dívám se na ni.

Paní má ve vlasech jehličku,
přichází odněkud zvenčí
a v ruce nese tu krabičku,
jenomže o něco menší.



Krávy, krávy


C      F
Krávy, krávy,
C              G
jak si vlastně povídáte?
C      F
Krávy, krávy,
C     G    C
jakou máte řeč?

C                               G7
Bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú,
                                C
bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú,
                                G7
bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú,
                        C
bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú, bú.

Kočky, kočky,
jak si vlastně povídáte?
Kočky, kočky,
jakou máte řeč?

Mňau, mňau, mňau,...

Pejsci, pejsci,
jak si vlastně povídáte?
Pejsci, pejsci,
jakou máte řeč?

Haf, haf, haf,...

Hadi, hadi,
jak si vlastně povídáte?
Hadi, hadi,
jakou máte řeč?

Sss, sss, sss,...

Kapři, kapři,
jak si vlastně povídáte?
Kapři, kapři,
jakou máte řeč?

(-)

Žáby, žáby,
jak si vlastně povídáte?
Žáby, žáby,
jakou máte řeč?

Kvak, kvak, kvak,...

Němé tváře,
jak si vlastně povídáte?
Němé tváře,
jakou máte řeč?

Bú..., mňau..., haf..., sss...,
 (každý jaké zvíře chce)



Křížovky


G                    C      G
Křížovky, křížovky s tajenkama,
                       C           D
vy mě vždycky potěšíte když jsem sama,
G                   C            G
křížovky, křížovky, dobře je nám spolu,
C             G          D            G
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů,
C             G          D            G
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů.

G
Posvátný býk na čtyři - atis,
                       D
odstraňovač bradavic - lapis,
citoslovce skákací - hop,
                       G
pravoslavný duchovní - pop.
Běžné jméno pro feny - asta,
                     D
a týdeník pro ženy - Vlasta,
otec kněžny Libuše - Krok,
                       G
má to dvanáct měsíců - rok.

Křížovky, křížovky s tajenkama,
vy mě vždycky potěšíte když jsem sama,
křížovky, křížovky, dobře je nám spolu,
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů,
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů.

Krásný, jemný anglicky - fine,
zesílená záporka - i ne,
český herec na tři je Lír
a ozdoba pod nosem - knír.
Pamatuj, že sarmat je Alan
a mladý muž nářečně - chalan,
Olomouc má na autech - OL,
škůdce našich šatníků - mol.

Křížovky, křížovky s tajenkama,
vy mě vždycky potěšíte když jsem sama,
křížovky, křížovky, dobře je nám spolu,
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů,
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů,
když to nejde vodorovně, jde to shora dolů.





Kuřátko


ami                  G       ami
Ten, kdo má na venku tetu či strejce,
                 G       ami
vozí si do města slepičí vejce,
G                  ami
vozí je pod zadním sklem,
G                    ami
přes celičkou českou zem.

ami            G       ami
Tatínek řídí a maminka dříme,
                  G       ami
my děti vzadu jen tiše si sníme,
G                ami
lhostejně celkem vzato,
G              A
civíme přes to plato.

A11 A A9 A  D(A11 A  A9)   A
Mámo, táto, koukněte se na to,
co se nám tu vskutku stalo,
f#mi                   E
v autě se nám narodilo kuřátko,
kuřátko.
A11 A A9 A  D(A11 A  A9)   A
To je krása, jak skořápku střásá,
ono se to vskutku stalo,
f#mi                   E
v autě se nám narodilo kuřátko,
kuřátko.

Hrajte si pexeso anebo dámu,
nerušte tatínka, nebuďte mámu,
zjitřenou fantazií
lekáte jeho i ji.

Ačkoli táta má zrcátko zpětné,
nevidí, že je tu kuřátko pěkné,
kuřátko ochmýřené
a on si myslí, že ne.

Mámo, táto, koukněte se na to,
co se nám tu vskutku stalo,
v autě se nám narodilo kuřátko,
kuřátko.
To je krása, jak skořápku střásá,
ono se to vskutku stalo,
v autě se nám narodilo kuřátko,
kuřátko.

Tatínek řídí a maminka dříme,
my děti vzadu jen tiše si sníme,
lhostejně celkem vzato,
civíme přes to plato.





Labutě


ami     G   ami
Labutě, labutě,
       G       C
spočívají nehnutě
F     C    G
na hladině Dyje
dmi     emi ami
a to je poezie.
ami       G            ami
Jsou to husy - šlechtičny,
           G       C
dlouhý krk je dědičný,
F   C    G      dmi   emi   ami
vyfotíme si je, vyfotíme si je.

        G   F
Labutě, labutě,
        G    C
nechodí na kutě,
          G
kolíbá je voda,
dmi     emi  ami
jsou mokré zespoda.

Labutě, labutě,
nechodí na kutě,
kolíbá je voda,
jsou mokré zespoda.

Labutě, labutě,
nechodí na kutě,
kolíbá je voda,
jsou mokré zespoda.
Labutě, labutě,
nechodí na kutě,
kolíbá je voda,
jsou mokré zespoda.

Labutě, labutě,
spočívají nehnutě
na hladině Dyje
a to je poezie.
Labutě, labutě.





Lepší než almužna


C
Lepší než almužna,
F         C
lepší než lup,
je pila dvoumužná,
F        G
ostrý má zub.
C
Jdi na to s fortelem,
F        C
nedři se moc,
F           C
ať se s tím poperem
G        C
než bude noc,
F           C
ať se s tím poperem
G        C
než bude noc.

C      F      G
Řízni, řízni, řízni,
ami   dmi    G
ať to krásně vyzní,
C      G      C
řízni, řízni, řízni,
       F C F G    C
ať to má      ten šmuňk.
C      F      G
Žízni, žízni, žízni,
ami    dmi    G
klidně si nás trýzni,
C           G          C
svoz s tím, s kým jsme v přízni,
      F C F G    C
nachystá     nám truňk.

Lepší než almužna,
lepší než lup,
je pila dvoumužná,
ostrý má zub.
Jdi na to s fortelem,
nedři se moc,
ať se s tím poperem
než bude noc,
ať se s tím poperem
než bude noc.





Lída


   C                              G
V první třídě Lídě Lídě Lídě Lídě říkali:
                                C
čekají tě, dítě dítě, čekají tě úskalí.
                                   G
Dá to práci práci práci naučit se písmena,
                                  C
nejen psací psací psací, ale taky tištěná.

C
Lída zabrala,
           G
něco zbabrala,
                               C
ale přitom zpívala si tralalalala.
                     G
Tralalalala tralalalala
                         C
tralalalalalalalalalalalala.

D                                 A
Celou druhou třídu Lídu Lídu Lídu děsili,
                                      D
že z té těžké látky látky látky látky zešílí.
                                  A
Z násobilky bilky bilky zaručeně proletí,
                                      D
takhle Lídu strašili, což není dobré pro děti.

D
Lída zabrala,
           A
něco zbabrala,
                               D
ale přitom zpívala si tralalalala.
                     A
Tralalalala tralalalala
                         D
tralalalalalalalalalalalala.

E                                H
Vida, vida, Lída Lída postupila do třetí,
                               E
byla bílá jako křída a musela slyšeti:
                                 H
hele hele, přijde děle děle děle dělení,
                                    E
z toho budou všichni žáci jele jele jeleni.

E
Lída zabrala,
           H
něco zbabrala,
                               E
ale přitom zpívala si tralalalala.
                     H
Tralalalala tralalalala
                         E
tralalalalalalalalalalalala.

F                              C
Celé mládí Lídu Lídu dusi dusi dusili,
                                    F
že ztroskotat musí musí, ať zanechá úsilí.
                               C
Rodiče jí nevěřili, sourozenci teprv ne,
                                   F
ptali se proč ze studií nepr nepr neprchne.

F                           C
Byla outsider, teď jí říkaj dr.,
                                    F
je z ní paní doktorka a tak jí říkaj dr.
                     C
Tralalalala tralalalala
                         F
tralalalalalalalalalalalala.
Byla outsider, teď jí říkaj dr.,
je z ní paní doktorka a tak jí říkaj dr.
Tralalalala tralalalala
tralalalalalalalalalalalala.



Lotr intelektuál


F               C
Dáme klukovi školy,
F               C
ať to stojí cokoli,
G                 C
nešetříme na chlapci,
F     C     G     C
táto, šáhni do kapsy.
F                   C
Když zná lupič písmena,
F                   C
stane se s ním proměna,
G                  C
když zná lupič dějiny,
F      C  G    C
tak je úplně jiný.

C    F         C           G
Bude to ozdoba loupežnické bandy,
C    F             C         G
bude mít brejličky a možná i kšandy,
C   F          C            G
posune řemeslo zas o kousek dál,
C       F    G        C
bude to lotr intelektuál.

Naučí se francouzsky,
bude nosit licousky,
naučí se mluvnici,

Naučí se německy,
řekne troky, ne necky,
když bude mluvit plynně,
může loupit v cizině.

Bude to ozdoba loupežnické bandy,
bude mít brejličky a možná i kšandy,
posune řemeslo zas o kousek dál,
bude to lotr intelektuál.





Maminčin perník


C
Kuchyní se vůně šíří,
zázraky se ve hmoždíři,
     G
zázraky se dějí.
Maminka si chystá věci,
bude asi perník péci,
     C
bude to ten její.

                          F   G
Maminčin perník, však ho znáte,
                     C  ami
ten nikde jinde nepečou.
                     F   G
Jezte ho denně o půl páté,
                      C
dřív než vám léta utečou.

Maminčin perník, však ho znáte,
ten nikde jinde nepečou.
Jezte ho denně o půl páté,
dřív než vám léta utečou.

Já a moji sourozenci,
řadíme se před kredencí,
už jsme seřazení.
Chybí tady bratr Franta,
ten toho sní vždycky kvanta,
ještě že tu není.

Maminčin perník, však ho znáte,
ten nikde jinde nepečou.
Jezte ho denně o půl páté,
dřív než vám léta utečou.

Maminčin perník, však ho znáte,
ten nikde jinde nepečou.
Jezte ho denně o půl páté,
dřív než vám léta utečou,
dřív než vám léta utečou.




Maškarní ples


C        G          F     C
Nejlepší plesy jsou maškarní,
C       G         F      C
půjdeme s Denisou za pár dní,
G         F        C   G
s maskami sklízíme úspěchy,
         F         G     C
předloni byly jsme za blechy.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.

Loni to bylo dost náročný,
s Denisou byly jsme za kvočny.
Úspěch byl fakticky veliký,
Denisa měla však čmelíky.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.

Lucka šla do plesu za jedli,
hasiči ji ale vyvedli.
Když máte hořlavé jehličí,
tak vám to zakážou hasiči.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.

Na plese Radku jsme potkaly,
Radka šla za krásku z Podskalí,
alespoň byla v tom domění,
nikdo to nevěděl kromě ní.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.

Katka šla za žlutou ponorku,
barva se roztekla v tom horku.
Mysleli, že je to kánoe,
nebo ta archa co má Noe.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.

To jsme se na plese nasmály,
holky nám dělaly naschvály.
Asi je vyvedlo z nálady,
že máme tak skvělé nápady.





Mláďata


C  G   C
Klára, já a Láďa
     F
máme rádi mláďa-
G              C
máme rádi mláďata.
C  G    C
Ať jsou v divočině
     F
nebo jen tak v kině
G              C
nebo lidmi zajatá.

Klára, já a Láďa
máme rádi mláďa-
máme rádi mláďata.
Máme radost prostou,
že až povyrostou,
zas budou mít mláďata.

Klára, já a Láďa
máme rádi mláďa-
máme rádi mláďata.
Máme radost prostou,
že až povyrostou,
zas budou mít mláďata.





Mléčný bar


C
Když jde naše třída do baru
mléčného,
                        G
bere s sebou třídního Járu
Ječného.

Náš třídní je taky na sladký
pečivo,
                     C
má daleko radši oplatky
než pivo.

C7
Dáme si:
F
Pětatřicet chlebíčků,
                  C
je nám jako v nebíčku.
Pětatřicet kremrolí,
                   F
co se v puse rozdrolí.
Pak se nese do baru
               C
pětatřicet pohárů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
C7             F
pětatřicet kakají.

Učitel zná řeči a má z nich
doktorát,
bez řečí však sní pět mandlových
čokolád.

Co je dobrý, to je nezdravý,
přátelé.
Učitel nám o tom vypráví
vesele.

Dáme si:
Pětatřicet chlebíčků,
je nám jako v nebíčku.
Pětatřicet kremrolí,
co se v puse rozdrolí.
Pak se nese do baru
pětatřicet pohárů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
pětatřicet kakají.

Pro případ, že člověk potká psy
toulavé,
koupíme pár dobrot do kapsy,
do pravé.

Vracíme se zpátky do školy
pěšinou,
celou třídu břicho rozbolí
většinou.

Měli jsme:
Pětatřicet chlebíčků,
je nám jako v nebíčku.
Pětatřicet kremrolí,
co se v puse rozdrolí.
Pak se nese do baru
pětatřicet pohárů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
pětatřicet kakají.


Mniši


C          F
Mniši jsou tiší,
     C        F
jsou tiší jak myši
  C          G
a do kroniky píší,
   C         G
že Léta Páně pět
    C    F      C
zas nezměnil se svět.

Lidé jsou hříšní
jak v Praze, tak v Míšni
a letos je dost višní
a svatá Lucie
zas noci upije.

F                 C
V klášteře nemají pohodlí,
F                  C
celý čas prakticky promodlí.
F                   C   ami
když utichne bzukot včel,
dmi                    G  G7
jdou spáti do prostých cel.

Mniši jsou tiší
a od lidí se liší,
že zájmy mají vyšší
a ne ty pozemské,
nemyslí na ženské.
Dosti se postí
a jen když přijdou hosti,
tak ve vší počestnosti
si přihnou ze sklínky,
však z takhle malinký.

V klášteře nemají pohodlí,
celý čas prakticky promodlí.
když utichne bzukot včel,
jdou spáti do prostých cel.

Dosti se postí
a jen když přijdou hosti,
tak ve vší počestnosti
si přihnou ze sklínky,
však z takhle malinký,
však z takhle malinký,
však z takhle malinký.





Mobil


    C
Můj trpělivý mobil
se na tvůj mobil zlobil
  F
u říčky Blanice,
u říčky Blanice.
    C
Jsi stále nedostupná
a možná, že i zpupná,
  F
volaná stanice,
volaná stanice.

     dmi         G
Chci po tobě jen málo,
   dmi            G
mé srdce při tvém haló
C          G     ami
štěstím se rozklepá,
    dmi         G
ach kam tě osud vyhnal,
   dmi          G
že ztratila jsi signál,
C             G   C  
snad někam do sklepa.

               F G C
Každý s každým hovoří
           F G C
nevadí jim pohoří,
             F  G ami
na chodníku, v obilí,
C                   G
na tváře si tisknou mobily.
         F G C
Domácí i cizáci
         F G C
mají mobilizaci,
             F G  C
jenom ty jsi mimo síť,
              G  C
buď se ozvi nebo přijď.

Já k někomu se probil,
měl rýmu a řek obyl,
to bylo zklamání.
Mé ucho mělo za to,
že mluví moje zlato,
že už jsme u Máni.
Já znovu dobil mobil,
to abych zapůsobil
na tvoji stanici,
však marně toužím po ní,
mám ucho téměř sloní
a taky sanici.

Každý s každým hovoří
nevadí jim pohoří,
na chodníku, v obilí,
na tváře si tisknou mobily.
Domácí i cizáci
mají mobilizaci,
jenom ty jsi mimo síť,
buď se ozvi nebo přijď,
buď se ozvi nebo přijď.





Moje milá plaví koně


C         ami        dmi     G
Moje milá plaví koně na soutoku,
C           ami       dmi      G
bosou nohou dotýká se jejich boků.
C         C7
Moje milá plaví koně,
F            C
jsou to koně mí,
               ami
nad tou krásou ptáci ztichnou,
dmi    G7 C
soutok oněmí.

G
Když jsou koně znavení,
C
pomůže jim plavení.
F         C    G
Když jsou koně ušlí,
F          C          G
má milá je hřebelcuje mušlí.

Kdyby mi tu moji milou vzala voda,
stala by se na soutoku velká škoda.
Je to přece moje milá,
jsou to koně mí,
nad tou krásou ptáci ztichnou,
soutok oněmí.



Mokré klávesy


C
Prší jako za dob,
  G
o kterých píšou v Bibli,
F
mám tu řadu nádob,
    C
tři misky a dva kýbly.
Prší do podkroví,
  G
prší mi na mé křídlo,
F
prší na dvě doby,
  C
a ne že by to řídlo.

F          G   C
Zahraju ti já ano,
F         G C
na mokré piáno
ami
hnedle.
F
Na mokrých klávesách
G
teďka jsem právě sáh
C
vedle.
F            G     C
Mělo tam být F, E, C,
F              G  C
sklouzlo mi to lehce
ami
stranou,
F
už nejsem schopen hrát
G
písničku nastokrát
C
hranou.

Prší, prší shůry,
vytrvale a klidně,
do klaviatury,
do mechaniky z Vídně.
Paní profesorko,
ty vaše prstoklady
jdou mi, když je horko,
ne když je vlhko tady.

Zahraju ti já ano,
na mokré piáno
hnedle.
Na mokrých klávesách
teďka jsem právě sáh
vedle.
Mělo tam být F, E, C,
sklouzlo mi to lehce
stranou,
už nejsem schopen hrát
písničku nastokrát
hranou.

Zahraju ti já ano,
 v žádném případě
na mokré piáno
 už nejsem schopen hrát
 písničku nastokrát
 hranou.





Mokré plavky


C               F
Otáčel na prstě mokrýma plavkama,
ami               F         G
takovou vzpomínku na léto Slávka má
C                F
upad jí hřebínek a on hned zved jí ho
ami                  F       G
zeptal se zda by šla do kina letního.

Co hrajou? Já nevím, prej něco o moři,
točí si plavkama a přitom hovoří.
Pod nosem něco mu tmavýho rašilo,
v hlavě mu nejspíše pořádně strašilo.

          C
Řekla mu: já nemám čas,
já ještě nemám čas,
         F            G         C
mě čekaj ruční práce, recitace, plavání,
F          G         C
tohleto mi podezřele zavání,
        F           G         C       F
mě čeká gymnastika, atletika, angličtina,
        G          C
já jsem ještě maminčina.

Otáčel na prstě plavkami mokrými,
film je prý přírodní a trochu do krimi.
On že by zakoupil pro oba lupeny,
asi byl bohatý, i když byl hubený.
Řekla mu: prosimtě, nespad jsi z jahody?
Já byla s holkama normálně u vody,
ty se tu objevíš, neznáš mě, já tebe,
a přitom cítila, že stoupá až do nebe.

Řekla mu: já nemám čas,
já ještě nemám čas,
mě čekaj ruční práce, recitace, plavání,
tohleto mi podezřele zavání,
mě čeká gymnastika, atletika, angličtina,
já jsem ještě maminčina.

Ty se tu objevíš, neznáš mě, já tebe,
a přitom cítila, že stoupá až do nebe.





Mravenčí ukolébavka


C          G
Slunce šlo spát 
F           G
za hromádku klád
C       ami       G
na nebi hvězdy klíčí.
C       G    F          G
Už nepracuj, mravenečku můj,
C          G       C
schovej se do jehličí.

Slunce šlo spát 
za hromádku klád
na nebi hvězdy klíčí.
Už nepracuj, mravenečku můj,
schovej se do jehličí.

C   F       C    G
Máš nožičky uběhané,
C   F          G
den byl tak těžký.
C     F         C      G
Pojď, lůžko máš odestlané
C         F       C
v plátku od macešky.

Spinká a sní
mravenec lesní
v hromádce u kapradí.
Nespinká sám,
s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí.

Máš nožičky uběhané,
den byl tak těžký.
Pojď, lůžko máš odestlané
v plátku od macešky.

Spinká a sní
mravenec lesní
v hromádce u kapradí.
Nespinká sám,
s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí.





Myš Lenka


C     G      C
Jestlipak to víš,
C        G      C
že mám v hlavě myš?
F
Dělá mi tam hlody-hlody,
G
způsobuje škody, škody,
C     G     C
to si teda piš.

Těžko se hledá,
neboť je šedá.
Prohání se v šedé kůře,
den ode dne je mi hůře
a ty klidně spíš.

 F                    G
Nejhorší na této myši je,
F                        G
že na jméno Lenka slyší, jé.

C            F       C      F
Mám v hlavě myšlenku neodbytnou,
C         F         G
kéž mi ji ústa tvá neodmítnou,
C   G  C
neodmítnou.

Mám v hlavě myšlenku, plán čarovný,
že jednou pozvu tě do čajovny,
do čajovny.

Chci s tebou louhovat čaj indický
a pak se dlouho bát jako vždycky,
jako vždycky.

Mám v hlavě touhu, jež mění se v dým,
protože louhuješ s někým jiným,
s někým jiným.

Ona Lenka není žádná manekýna
nebo hvězda z kina,
ona je úplně jiná.
Není to žádná kočka,
je to myš,
ale když je myš zajímavá,
kam se hrabou kočky.

Mám v hlavě myšlenku neodbytnou,
kéž mi ji ústa tvá neodmítnou,
neodmítnou.

Mám v hlavě myšlenku, plán čarovný,
že jednou pozvu tě do čajovny,
do čajovny.

Jestlipak to víš,
že mám v hlavě myš?
Dělá mi tam hlody-hlody,
způsobuje škody, škody,
to si teda piš.

Těžko se hledá,
neboť je šedá.
Prohání se v šedé kůře,
den ode dne je mi hůře
a ty klidně spíš
a ty klidně spíš
a ty klidně spíš.


Na kole


C
Žádná holka z Polabí
 z Polabíčka
                  G
bez jízdního kola by
 bez bicyklu
               C
ani chvíli nebyla,
G              C
ani chvíli nebyla.

Zkuste holce z Poděbrad
 Poděbradská brána
jízdní kolo odebrat
 jen to zkuste
každýho by zabila
 no jó, ty se s tím nemazlej
každýho by zabila.

F
Do školy i do úřadu
                  C
na kole, na kole, na kole,
krásné vpředu, krásné vzadu,
                  F
na kole, na kole, na kole.
Navštěvují tety, strýce,
                  C
na kole, na kole, na kole,
z radnice do porodnice
                  F
na kole polabanka Polabím se řítí,
C               F
Polabané křičí: chci tě lásko míti,
C                 F
na kole polabanka Polabím se řítí,
C                         F
Polabané křičí: chci tě míti.

Myslíš-li to upřímně
a ve slušnosti
vem kolo a chyť si mě
šlápni na to
za mé zlaté copánky,
za mé zlaté copánky.

Ke kolu si zakrátko
za kratičko
přišroubuju sedátko
za řídítka
pro malé Polabánky,
pro malé Polabánky.

Do školy i do úřadu
na kole, na kole, na kole,
krásné vpředu, krásné vzadu,
na kole, na kole, na kole.
Navštěvují tety, strýce,
na kole, na kole, na kole,
z radnice do porodnice
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě lásko míti,
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě míti.

Do školy i do úřadu
na kole, na kole, na kole,
 nejlepší kolo je Eska, eskadrata
krásné vpředu, krásné vzadu,
na kole, na kole, na kole.
 Sukně se rády zapletou do drátů zadního kola,
 ochranné síťky dodá Mirek Pulda, Nymburk
Navštěvují tety, strýce,
na kole, na kole, na kole,
 berany jsou dobrá řídítka,
 ale nikoli pro čelní náraz,
 berany berany duc
z radnice do porodnice
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě lásko míti,
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě míti.





Na té naší pouti


C
Na té naší pouti
F
lochneska se kroutí.
C
Tatínkové a mámy,
F                 G
pospěšte tam za námi,
                  C
pospěšte tam za námi.

Koupíme si štěstí,
bouchneme si pěstí.
Fackovací panáci
jsou pro každou legraci,
jsou pro každou legraci.

F
Tatínku, můžu
 C
koupit si žužu?
G
Žaludek si přeplácáte,
C            C7
říkám vám to podesáté.
 F
Provazochodci
C
líbí se otci,
D
maminka nás domů žene,
 G
všechno je tu předražené.

Cukr, voda slaná
a v ní mořská panna
táhnou celé skupiny,
loudí na ní šupiny,
loudí na ní šupiny.

Vrhač vrhá nože,
kdekoho, ach bože,
i tu slečnu probodne,
to by bylo nevhodné,
to by bylo nevhodné.

Tatínku, můžu
koupit si žužu?
Žaludek si přeplácáte,
říkám vám to podesáté.
Provazochodci
líbí se otci,
maminka nás domů žene,
všechno je tu předražené.

Na té naší pouti,
úspory se hroutí.
Mami, ještě houpačku,
ta je jenom za kačku,
ta je jenom za kačku.

Přemluvíme tátu
na cukrovou vatu
a na jedny labutě,
potom hajdy na kutě,
potom hajdy na kutě.




Na Žižkaperku


C
Na Žižkaperku potkal jsem Věrku,
F            C         G
spolužačku z Lupáčovy ulice,
F             G
po které jsem kdysi šílel
C         F      C
a to tak, že velice.

Spolužák Malý měl větší svaly,
svatbu měli na žižkovské radnici,
byl jsem z toho tenkrát přešlej,
skoro bych řek' truchlící.

Povidám: Jak se máš?
Však to znáš. Co s tím dneska naděláš?
A co muž?
No to víš. Že se někdy nestavíš?
Pěkně si tě šatí.
Šatí, ale plešatí.
To já též.
To ty též?
Tomu, holka, neujdeš.
Zavolej, číslo máš.
Pořád pěkně vypadáš.
Zavolám, číslo mám.
Život je samý klus,
už mi jede autobus.

Tu krásnou Věrku ze Žižkaperku,
spolužačku z Lupáčovy ulice
moh' jsem si vzít já,
mít lepší návnady a udice.

Spolužák Malý, co měl ty svaly,
moh' ji dneska krásně potkat místo mě
a mohli si popovídat
taky takhle soukromě.

Řek' by jí: Jak se máš?
Však to znáš. Co s tím dneska naděláš?
A co muž?
No to víš. Že se někdy nestavíš?
Pěkně si tě šatí.
Šatí, ale plešatí.
To já též.
To ty též?
Tomu, holka, neujdeš.
Zavolej, číslo máš.
Pořád pěkně vypadáš.
Zavolám, číslo mám.
Život je samý klus,
už mi jede autobus.

Jó, život je samej klus,
už nám ujel autobus.


Náčelník má nátělník


C
Když je na těle,
           G
je to nátělník,
když je na čele,
           C
je to náčelník.

Když je na těle,
je to nátělník,
když je na čele,
je to náčelník.

Když je na těle,
 náčelník má nátělník
je to nátělník,
 na chlupaté hrudi,
když je na čele,
 náčelník má nátělník,
je to náčelník.
 všude úctu budí.

Když je na těle,
 do skály se vytesá
je to nátělník,
 historické dílko,
když je na čele,
 jak předseda pralesa
je to náčelník.
 má na těle tílko.

Když je na těle,
 sem tam náš tam-tam tu zprávu zabuší
je to nátělník,
když je na čele,
 šaman je zklamán, že mu ho nepůjčí.
je to náčelník.

Když je na těle,
 kdo nebude zlobiti
je to nátělník,
 náčelníka kmene,
když je na čele,
 může si ho zkusiti,
je to náčelník.
 jinak řekne nene.

Když je na těle,
 šeptaj ženy některé,
je to nátělník,
 že je tílko zašlé,
když je na čele,
 náčelník ho nepere,
je to náčelník,
 prostě na to kašle.

Proto budu zlobiti
náčelníka kmene,
nechci si ho zkusiti,
nenenenenene.


Nám se stalo něco překrásného


C
Nám se stalo něco překrásného,
ami
nám se stalo něco divného,
G                 emi      ami
našla dívka kluka nešťastného,
F             C
zamilovala se do něho.
C
Jim se stalo něco překrásného,
ami
jim se stalo něco divného,
G                 emi      ami
našla dívka kluka nešťastného,
F             C
zamilovala se do něho.

C
Já jsem ten nešťastník,
           ami
já jsem ta slečna,
          G
je z toho najednou
ami   F    G  C
láska neskutečná.
Já jsem ten nešťastník,
já jsem ta slečna,
je z toho najednou
láska neskutečná.

Na světě mě pranic netěšilo,
teď mi přijde, že je bezvadný.
Mě se taky zdá, že je tu milo,
přibrala jsem kilo za dva dny.

Ptali se jí, proč si vyvolila
právě toho muže za muže,
řekla, že to způsobila síla,
která všechny síly přemůže.

Jim se stalo něco překrásného,
jim se stalo něco divného,
našla dívka kluka nešťastného,
zamilovala se do něho.

Já jsem ten nešťastník,
já jsem ta slečna,
je z toho najednou
láska neskutečná.
Já jsem ten nešťastník,
já jsem ta slečna,
je z toho najednou
láska neskutečná.
Já jsem ten nešťastník,
já jsem ta slečna,
je z toho najednou
láska neskutečná.





Národy, mějte se rády


C        F         C
Zašel blbec do Lověny,
         G       C
koupil kule olověný,
       F        C
ale nešel na kance,
           G         C
vzal na mušku bratrance.

Vám se to zdá podezřelý,
do vlastního že si střelí?
Kdyby pálil do cizích,
to by nebyl žádný hřích.

Jenomže, jak račte znáti,
všichni jsme z jediný máti,
byla to pramáti Eva,
ta se na nás asi hněvá.
Národy, mějte se rády,
rozeberte barikády,
vydlážděte k sobě chodník,
svět je náš rodinný podnik.

Teta věří v Mohameda,
od slunce je celá hnědá,
strýc je bledý natolik,
že musí být katolík.

Jeden bratr žije v poušti
a druhej mu žilou pouští,
aby nebyla nuda,
barvěj písek do ruda.

Jenomže, jak račte znáti,
všichni jsme z jediné máti,
byla to pramáti Eva,
ta se na nás asi hněvá.
Národy, mějte se rády,
rozeberte barikády,
vydlážděte k sobě chodník,
svět je náš rodinnej podnik.

Švagr píše ze Žiliny,
ať si všimnem, že je jiný,
nežli snacha z Přerova,
třebaže je férová.

Snacha se ptá telegrafem
o čem to včíl pořád blafem,
na lásko aj na práci
najlepší só Hanáci.

Jenomže, jak račte znáti,
všichni jsme z jediné máti,
byla to pramáti Eva,
ta se na nás asi pěkně hněvá.
Národy, mějte se rády,
rozeberte barikády,
vydlážděte k sobě chodník,
svět je náš rodinný podnik.
Vydlážděte k sobě chodník,
svět je náš rodinný podnik.




Narovnej se


ami
Když jsem byl ještě batole
                   G
a batolil se po stole,
dmi               ami
já nebyl žádný smíšek
E                 ami
a též jsem se bál výšek.

Já koukal jako hlupáček
na okapu svých dupaček,
když prvně jsem si sedl,
spatřil jsem svět a zbledl.

       dmi          G7         C           ami
Říkali narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
F            E           ami
nebuď jak hromádka neštěstí,
(A)    dmi          G7         C           ami    
říkali narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
F           E          ami
tohle nic dobrého nevěstí.

Já v řevu dětských pískovišť
byl tichý, plachý jako svišť,
co nejradši by do hor
a nenaváže hovor.

Tak byli se mnou v poradně,
proč tvářím se tak proradně,
proč nejsem chlapec k světu
a řekli zas tu větu:

Řekli mi narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
nebuď jak hromádka neštěstí,
řekli mi narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
tohle nic dobrého nevěstí.

Tak je to se mnou do dneška,
jsem povadlý jak podléška
a třebaže jsem vzdělán,
já těžko sbírám elán.

Když ráno vstanu z postele
a den je jabko kyselé
a nechce se mi nikam,
já pro sebe si říkám:

Říkám si narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
nebuď jak hromádka neštěstí,
říkám si narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
tohle nic dobrého nevěstí.

Říkám si narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
nebuď jak hromádka neštěstí.





Narozeninová


C                   (C7)
Franta má narozeniny,
F
my máme přání jediný,
G               C       F
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
C      G      C
hlavně to zdraví.

Dobré je že jsi na světě,
koukni jak rádi máme tě,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.

G             C
Zvedněte číše do velké výše,
G             C
je tady moštu jak pro celý pluk,
        G               C
a proto ťukneme jednou, ťukneme dvakrát,
G                C      G   C
ťukneme třikrát, víc už ani ťuk.

Lokni si jako krokodýl,
budeš tu s námi o to dýl,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.

Když už se člověk narodí,
dej Bůh, ať málo marodí,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.

Zvedněte číše do velké výše,
je tady moštu jak pro celý pluk,
a proto ťukneme jednou, ťukneme dvakrát,
ťukneme třikrát, víc už ani ťuk.

Franta má narozeniny,
my máme přání jediný,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.





Nastává máj


   G      C     G
Ač máj má rána chladná,
               C       G
Slávka, známá kráska z Kladna,
    D
ta vstává na vlak ráda,
                  G
ta vstává na vlak ráda.

Jak vlak tak z Kladna chvátá,
nastává zastávka pátá,
tam pasák pásá stáda,
tam pasák pásá stáda.

C            G
Nastává máj, nastává máj
  D                G   G7
a Slávka na pasáka mává,
C                G
vstává naš kraj, vstává náš kraj
   D                  G
a mladá láska zašla k nám.

Nastává máj, nastává máj
a Slávka na pasáka mává,
vstává naš kraj, vstává náš kraj
a mladá láska zašla k nám.

Jak svalnatá má záda
a jak stáda krav sám zvládá,
ta strakatá svá stáda,
ta strakatá svá stáda.

Tak láska v ňadra padá,
Slávka má pasáka ráda,
svá práva láska žádá,
svá práva láska žádá.

Nastává máj, nastává máj
a Slávka na pasáka mává,
vstává naš kraj, vstává náš kraj
však pasák naspává flám.

Nastává máj, nastává máj
a Slávka na pasáka mává,
vstává naš kraj, vstává náš kraj
však pasák naspává flám,
však pasák naspává flám,
však pasák naspává flám.




Náušnice z třešní


C         ami
Teplo je, léto je,
G           C
češu třešně vestoje,
F          G      C
moje srdce něco tuší.

Jakub je na stromě,
mám dojem, že je do mě
zamilován až po uši.

C        dmi
Hodil mi náušnice z třešní,
    emi
třešňové náušnice.
F
Náušnice z třešní,
   G
nejhezčí v republice.
dmi
Náušnice z třešní
     emi
jsou dárek od Jakuba.
F
Náušnice z třešní,
     G
pusu nedal, je to Kuba.

Teplo je, léto je,
češu třešně vestoje,
myslím při tom na Jakuba.

Je na něm nepěkné,
že mi slovo neřekne,
že je trochu líná huba.

Hodil mi náušnice z třešní,
třešňové náušnice.
Náušnice z třešní,
nejhezčí v republice.
Náušnice z třešní
jsou dárek od Jakuba.
Náušnice z třešní,
pusu nedal, je to Kuba.


Teplo je, léto je,
češu třešně vestoje,
překrásný je ten den dnešní,
F          G          C  C7
já mám náušnice z třešní,
F            G           C ami
překrásný je ten den dnešní,
F          G          C
já mám náušnice z třešní.


Nedorozumění


C       F     C       F
Nedorozumění, nedorozumění.

 C       (ami    C)       G
Přivedli Honzíka k rybízu a řekli:
 C      F      G
trhej, trhej, trhej!
F                G
Zaslech' to ale pes,
F               G
pokousal celou ves,
F              G
vidím to jako dnes,
         C
Honzíku zdrhej,
 F       G       C
zdrhej, zdrhej, zdrhej!

C       F
Nedorozumění,
C            F
to nám život mění,
C           ami       G
až to někdy volá do nebe.
C       F
Člověk něco řekne,
C            F
úmysly má pěkné
C           ami       G
a jinej to vztáhne na sebe,
     C
na sebe.

Nedorozumění, nedorozumění.

Přivedli Honzíka k jabloni a řekli:
češ, češ, češ!
Kadeřník Hustoles
učesal celou ves,
sto korun za účes,
Honzíku běž,
běž, běž, běž!

Nedorozumění,
to nám život mění,
až to někdy volá do nebe.
Člověk něco řekne,
úmysly má pěkné
a jinej to vztáhne na sebe,
na sebe.

Nedorozumění, nedorozumění.

Přivedli Honzíka k malinám a řekli:
ber si, ber si, ber si!
Do špajzu zloděj vlez',
řádil tam jako běs,
co nesněd', to odnes,
ještě řek' merci,
merci, merci, merci,
merci, merci!

Nedorozumění,
to nám život mění,
až to někdy volá do nebe.
Člověk něco řekne,
úmysly má pěkné
a jinej to vztáhne na sebe,
na sebe.
Nedorozumění,
to nám život mění,
až to volá do nebe.



Není nutno


C
Není nutno, není nutno,
                   G
aby bylo přímo veselo,
F
hlavně nesmí býti smutno,
G                 C
natož aby se brečelo.
C
Chceš-li, trap se, že ti v kapse
                   G
zlaté mince nechřestí,
F
nemít žádné kamarády,
G                   C
tomu já říkám neštěstí.

      F        C
Nemít prachy - nevadí,
      F       C
nemít srdce - vadí,
      F        C
zažít krachy - nevadí,
      F            G
zažít nudu - jó to vadí, to vadí.

Není nutno, není nutno,
aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno,
natož aby se brečelo.

Není nutno, není nutno,
aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno,
natož aby se brečelo.





Není to příjemné pomyšlení


ami
Jsou tady zlé časy,
měla bych se asi
G                ami
měla bych se asi bát.

Měla bych si lehnout,
ochořet a zblednout,
lékaře si k lůžku zvát.

        dmi      E      ami
Není to příjemné pomyšlení,
            dmi        E      ami
když na vás krutý drak zuby cení.
        dmi       E ami
Není to příjemné mládí,
              dmi            E ami
když vás těch šestnáct hlav svádí.

Neplačte, mé struny.
I když váží tuny,
proč se máme draka bát?

Ať si zuby cení,
ještě tady není,
ještě můžem klidně spát.

Není to příjemné pomyšlení,
když na vás krutý drak zuby cení.
Není to příjemné mládí,
když vás těch šestnáct hlav svádí.


Neopouštěj


C                      G
Neopouštěj staré známé pro nové,
F                 G          C
zvláště když jsou momentálně v nouzi.
                      G
Možná mají paměť jako slonové,
F          G           C
každé ráno tesknota je vzbouzí.
C                     G
Neopouštěj staré věci pro nové,
F            G        C
i když barva šediví a prýská,
                        G
byly kdysi lesklé, byly chromové,
F            G           C
a teď se jim na smetišti stýská.

F              G         C           ami
Dneska jsi tak úspěšný a nemáš strach,
F            G          C
žádný hřebík netlačí tě v botě,
ami                  emi
zítra budeš opuštěný starý brach,
F           G           C
zítra budeš úspěšný kůl v plotě.

Dneska jsi tak úspěšný a nemáš strach,
žádný hřebík netlačí tě v botě,
zítra budeš opuštěný starý brach,
zítra budeš úspěšný kůl v plotě.

Neopouštěj staré známé pro nové,
nebuď na ně zčistajasna drzý,
možná mají paměť jako slonové,
možná je to nadosmrti mrzí.





Nepřestávám


C                    F
To je dneska vzduch, co?
G#                 G
To je dneska much, co?
C             F
To je náhoda, co?
G#               G
Že praskla voda, co?

Rozložitý dub, co?
Už vás bolel zub, co?
Krásné zábradlí, co?
Už vás vykradli, co?

C                    F
Nepřestávám se divit světu,
dmi                 G7
ať je smutný a nebo v květu,
          C                    F
já prostě nepřestávám se divit světu,
dmi          G7            C
hlavně že je tu, hlavně že je tu.

Zem je vyhřátá, co?
Jsou tu klíšťata, co?
To jsou emoce, co?
A ty nemoce, co?
Ptáci švitoří, jo,
řádili tchoři, jo,
svatebčani jdou, jo,
kdy se rozvedou, co?

Nepřestávám se divit světu,
ať je smutný a nebo v květu,
já prostě nepřestávám se divit světu,
hlavně že je tu, hlavně že je tu.

Nepřestávám se divit světu,
ať je smutný a nebo v květu,
já prostě nepřestávám se divit světu,
hlavně že je tu, hlavně že je tu.





Ninini křečci


C    G     C   G
Nina chová bezesporu
C     G    C      G
celou horu živých tvorů.
F
Čí je holub? 
G
Ninin.
F
Čí je kočka? 
G
Ninina.
F
Čí je tele? 
G
Ninino.
F
Čí jsou křečci? 
G
Ninini, Ninini, Ninini, Ninini,
C           G       C
bedýnku maj v předsíni.

Nina chová bezesporu
celou horu živých tvorů.
Čí je krocan?
Ninin.
Čí jsou krůty?
Nininy.
A kůzlata?
Ninina.
Čí jsou koně?
Ninini, Ninini, Ninini, Ninini,
vraní, bílí i jiní.

Nina chová na svém dvorku
v zimě v horku spoustu tvorků,
to si Nina
vymíní, vymíní, vymíní, vymíní,
že jsou všichni Ninini.





O původu jazzu


C
Za sluneční záře,
ami
dřeli v potu tváře,
F         G     C
černoši a černošky.

Vyschlí jako soušky,
kolem boků roušky,
bosé měli své nožky.

Viděl to Kristus pán,
podal jim vody džbán
a takto povídal
a takto povídal:

C               G
Sestry a bratři mí,
               ami
copak vás napřímí?
F                 G
Co bych vám ještě dal?

C                             F
Jazzu, Kriste, jazzu, Kriste, je nám třeba,
C                     F
jako soli, jako soli, jako chleba,
C                           F    G
jazzu, jazzu, jazzu, jazzu, aleluja.

Dej nám trubky, dej nám trubky, dej nám bicí,
uvěří i uvěří i nevěřící,
jaké my ti zahrajeme aleluja, aleluja.

Pán trumpety vydal,
klarinet jim přidal,
taky starší piano.

A hned první zkouška
zahřála u ouška,
věděl, že je vyhráno.

Zajásal černý lid,
že bude hudbu mít,
že tu i Krista má,
že tu i Krista má.

I řekl Kristus pán:
takto jazz budiž hrán,
černýma prstama.

Jazzu, Kriste, jazzu, Kriste, je nám třeba,
jako soli, jako soli, jako chleba,
jazzu, jazzu, jazzu, jazzu, aleluja.

Dej nám trubky, dej nám trubky, dej nám bicí,
uvěří i uvěří i nevěřící,
jaké my ti zahrajeme aleluja, aleluja.

Aleluja, aleluja, aleluja, aleluja.


Oči a oka


             C      G   ami
Když citron stříkne do oka,
   G         C
to víme, to známe,
               G   ami
nastane bolest divoká,
   G         C
to víme, to známe.

On citron patří do těla,
to víme, to známe,
však okem se to nedělá,

G        C
Není oko jako oko,
G         C
třeba oko kuří,
G          C
nezapláče, nezamrká,
G            C
jenom v botě duří.

Slečna Ječná byla včera
v malinovém houští,
proto se jí na punčoše
F          G
další oko spouští.

Když zajíc přehlídne oko,
to víme, to známe,
tak snědí ho na divoko,
to víme, to známe.

Kdo dělá jen tak naoko,
to víme, to známe,
ten do kapsy má hluboko,
to víme, to známe.

Když ti holka padne do oka,
to víme, to známe,
tak oženíš se do roka,
to víme, to známe.

A kdo má srdce chytlavý,
to víme, to známe,
už nikdy ji nevyplaví,
to víme, to známe.



Oni se maj někdy málem rádi


C
Když si táta pohvizduje,
F
dobrý vítr bytem duje,
C
když si máma brouká,
G
nemá v hlavě brouka.
C
Celý dům tím kouzlem načich,
F
i těm kytkám v květináči
C
mnohem líp se vede
G
a kočka šťastně přede.

F                      G
Oni se maj někdy málem rádi
F                    G
oni se maj rádi jako v mládí,
F                    G
všem těm rokům navzdory
C
vedou něžné hovory.

Oni se maj někdy málem rádi
oni se maj rádi jako v mládí,
všem těm rokům navzdory
vedou něžné hovory.

Táta mámu skoro svádí,
nenadává, pouze radí,
máma dělá vtipy,
když mu žehlí slipy.
Vlídné oči, jasné čelo,
kéž by jim to vydrželo,
aspoň do neděle,
to by bylo skvělé.

Oni se maj někdy málem rádi
oni se maj rádi jako v mládí,
všem těm rokům navzdory
vedou něžné hovory.

Oni se maj někdy málem rádi
oni se maj rádi jako v mládí,
všem těm rokům navzdory
vedou něžné hovory.

Oni se maj někdy málem rádi
oni se maj rádi jako v mládí,
všem těm rokům navzdory
vedou něžné hovory.





Opičí kapela


C  F  C
Opičí muzika,
C      F      C  
kdo ji slyší, utíká,
G 
třískáme do plechu
                  C
k tanci nebo poslechu.

Opičí kapela
náladu vám udělá,
hrajeme do ouška
pro zebru i papouška.

G            C            F            G
To je krása, to je rámus, tak se na to musí,
            C           F         G
dneska máme na programu populární kusy.

A proto neprchej do lesa
od našeho tělesa,
podívej na hrocha,
jak se hudbou pokochá.
Opičí šumaři,
ty to znají, ty vaří,
třískají do plechu
k tanci nebo poslechu.

To je krása, to je rámus, tak se na to musí,
dneska máme na programu populární kusy.
A proto opičí muzika,
kdo ji slyší, utíká,
třískáme do plechu
k tanci nebo poslechu.
Opičí kapela
náladu vám udělá,
hrajeme do ouška
pro zebru i papouška.





Ořechy a med


C                          G
Když namočím si ořech do medu,
                 C
velký věci náhle dovedu,
vjede do mě strašná síla,
F
přepral bych i krokodýla,
C            G          C
když namočím ořech do medu.

Měl jsem tuhle karambol jak hrom,
před chladič mi padnul statnej strom,
Madla řekla: nedojedem,
já sněd jeden vlašák s medem,
jako pírko odhodil jsem strom.

G         C
Jó, ořech ze skořápky,
G          C
zlatej med z úlu,
G            C
rázem patřím mezi chlápky,
F  G      C
co neznaj smůlu.

Mám výdrž po ořechu,
mám píli včelí,
přeložím vám celou střechu,
kdybyste chtěli.

Já Madlu svou jsem neobloudil hned,
těch ořechů a medu, co jsem sněd,
teprv dneska Madla to ví,
že jsem pravý ořechový,
a je na mě sladká jako med.

Když do bytu nám vlítli gauneři,
zrovna jsem si medil u dveří,
jednomu jsem vlepil ránu,
druhej dostal do šimpánu,
kampak na mě, milí gauneři.

Jó, ořech ze skořápky,
zlatej med z úlu,
rázem patřím mezi chlápky,
co neznaj smůlu.
Mám výdrž po ořechu,
mám píli včelí,
přeložím vám celou střechu,
kdybyste chtěli.
Ovšem jen kdybyste chtěli.





Ovádi


C
Ovádi jsou bohužel
nejstrašnější žoužel
  G        C
v širém okolí,
  G        C
v širém okolí.

Ovád jednoho dne
zezadu tě bodne,
jauvajs, to bolí!
Jauvajs, to bolí!

Ovádi jsou zrádný,
zrádný jako žádný
jiný netvoři,
jiný netvoři.

U rybníka v trávě
rozhod' jsem se právě,
pojedu k moři,
pojedu k moři.

G  C   F
Jestli mají na Havaji hovada,
        C
tak ten zájezd samozřejmě odpadá.
       F
Sotva bysme na Havaji přistáli,
       C        G         C
mořský ovádi by si mě vysáli,
       C        G         C
mořský ovádi by si mě vysáli.

Komár aspoň hlásí,
že tě bodne asi,
hovado to né,
hovado to né.

Najít ho je pracné,
než ho člověk plácne,
málem utone.

Radil jsem se s matkou,
proč mám krev tak sladkou,
proč jsem tak dobrej,
proč jsem tak dobrej.

Chtěl bych býti strejdou,
na toho tak nejdou,
strejdovi je hej,
strejdovi je hej.

Jestli mají na Havaji hovada,
tak ten zájezd samozřejmě odpadá.
Sotva bysme na Havaji přistáli,
mořský ovádi by si mě vysáli,
mořský ovádi by si mě vysáli,
mořský ovádi by si mě vysáli.



Pan Bílý


G           C
Naše rodina šílí,
G                 C
dneska přijde pan Bílý.
F                G
Nejstarší sestra Dáda
   F      G
má Bílého ráda
  (F)       C
a chtějí se brát.

To mi vysvětli, Madlo,
proč je na gauči sádlo.
Slávku zavři ty hady,
každou chvíli je tady
a moh' by se bát.

       G    F       C
Už jde k nám ženich Bílý,
       G    F      C
už jde k nám s kyticí,
     G F       C
zazvoní každou chvíli,
      G      G7
srdce má bušící.

Dáda pohled má skelný,
pusťte ji do koupelny,
ať si udělá stíny.
Růžo, vyper si džíny,
Franto, otevři trám.
Proč jsou v kuchyni vidle,
táto, drátuj ty židle.
Stolu chybí zas noha,
ženich může vzít roha,
až nakoukne k nám.

Už jde k nám ženich Bílý,
už jde k nám s kyticí,
zazvoní každou chvíli,
srdce má bušící.

Pojďte dál pane Bílý,
snad jste se neroztřás'.
Žádný strach, už jste v cíli,
pojďte dál mezi nás.

Bílý z židle se zřítil,
a hned zřetelně cítil,
že si narazil kyčel,
slabou hodinku křičel
a chtěl domů jít.
Prohlásil, celý bílý,
že nemá k sňatku síly,
tak jsme pustili hady
a už je to tady,
chce Dádu si vzít.
Tak jsme pustili hady
a už je to tady,
chce Dádu si vzít.
Tak jsme pustili hady
a už je to tady,
chce Dádu si vzít.





Pan doktor Janoušek


C                   G
Vzpomínám na dětská stonání,
F         C      G
zarděnky, kašel, spála,
C                G
teploměr mamince nahání,
F          C     G
vždycky se tolik bála.
F                     C
Kdo to k nám pospíchá po schodech?
G                  C
Trochu mě ty kroky děsí,
F                 C
pan doktor popadá sotva dech
F       C       G
a volá: marode, kde jsi?

C      G   C
Pan doktor Janoušek,
brejličky ze zlata,
F
tvářička buclatá,
C        G
ucho jak led,
C      G   C
pan doktor Janoušek,
postavou maličký,
F
udýchán celičký
C     G   C
přispěchá hned.

Pan doktor Janoušek,
brejličky ze zlata,
tvářička buclatá,
ucho jak led,
pan doktor Janoušek,
postavou maličký,
udýchán celičký
přispěchá hned.

Časem prý vzpomínka okorá
a potom v dým se nám změní,
vzpomínám na pana doktora,
který tu dávno už není,
vzpomínám na dětská stonání,
na pána, který mě chrání,
pan doktor ke mně se naklání,
já ho chci pohladit dlaní.

Pan doktor Janoušek,
brejličky ze zlata,
tvářička buclatá,
ucho jak led,
pan doktor Janoušek,
postavou maličký,
udýchán celičký
přispěchá hned.

Pan doktor Janoušek,
brejličky ze zlata,
tvářičky buclatá,
ucho jak led,
pan doktor Janoušek,
postavou maličký,
udýchán celičký
přispěchá hned.





Panský kočí


       C     F      C
Panský kočí, ten se má,
             F    G
jezdí s pány cestama.
      C C7     F
Ze zámku do zámku
     G           C
vozí samou smetánku.
        C7     F
Ze zámku do zámku
     G           C
vozí samou smetánku.

Když má panstvo hostinu,
lehne kočí do stínu,
má tam čas na šprýmy
s ostatními kočími.
Má tam čas na šprýmy
s ostatními kočími.

G
Je to dobré zaměstnání,
       C
čehý i hot,
G
klapou koně grošovaní
          C         G
jak podle not, jako z not.

Kočí pánům prozradí,
co se šustne v podhradí.
Za tepla donese,
v pase při tom ohne se.
Za tepla donese,
v pase při tom ohne se.

Chce to zvláštní povahu
u panského potahu.
A dobrý žaludek
na tu spoustu lahůdek.
A dobrý žaludek
na tu spoustu lahůdek.

Je to dobré zaměstnání,
čehý i hot,
klapou koně grošovaní
jak podle not, jako z not.

V širém poli u Stupna
byla bitva ukrutná.
Z kroniky víme, že
dali pána do věže.
Z kroniky víme, že
dali pána do věže.

Novým pánem starý pán
najednou je vystřídán.
Co se však nemění - 
kočí ani spřežení.
Co se však nemění - 
kočí ani spřežení.

Je to dobré zaměstnání,
čehý i hot,
klapou koně grošovaní
jak podle not, jako z not.

Starý pán je za mříží,
smutně z věže vyhlíží.
Kočí můj bývalý,
jak my jsme se mívali.
Kočí můj bývalý,
jak my jsme se mívali.

Kočí si ho nevšímá,
neboť život lepší má.
Ze zámku do zámku
zase vozí smetánku.
Ze zámku do zámku
zase vozí smetánku.



Píseň proti trudomyslnosti


 D                                                A7
Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek,
                                                  D
Němec i Brit, křesťan i Žid, každý by nejradši utek',
         G           D         E7            A7
ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci,
            D           G           D            A7  D
jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu slavně překoná!

                                         A7
Tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,
                                         D
tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,
                                         G
tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli sobi,
 A7              D    A7              D A7 D
Čech se přizpůsobil, Čech se přizpůsobil!


Pizzicato


      C           G
Každý pátek kolem páté,
       F              C
zpravidla k nám chodí na thé
          F        G
strýček s tetou Bětou
     C
čtyřicetiletou.

Když dopijou ty své čaje,
naladí a pak se hraje
velmi vážná hudba,
na kterou se tu dbá.

F     C      G    C
První housle maminka,
F     C      G C
druhé housle táta,
F   C       G    C
muzika jsou kamínka
D         G
pěkně rozehřátá.

Teta Běta - viola,
strýček Oto - čelo,
hudba city vyvolá,
plakat by se chtělo.

Mámo, teto, strýci, táto,
hrajte prosím pizzicato,
to mě plní slastí,
než to teta zmastí.

Ty se pořád nesměj, teto,
mysli trochu na kvarteto,
mysli na klasika,
který v hrobě vzlyká.

První housle maminka,
druhé housle táta,
muzika jsou kamínka
pěkně rozehřátá.

Teta Běta - viola,
strýček Oto - čelo,
hudba city vyvolá,
plakat by se chtělo.

Mámo, teto, strýci, táto,
hrajte prosím pizzicato,
to mě plní slastí,
než to teta zmastí.

Ty se pořád nesměj, teto,
mysli trochu na kvarteto,
mysli na klasika,
který v hrobě vzlyká.

Mysli na klasika,
který v hrobě vzlyká.


Počítací


C
Jednou jedna mladá paní
G7
zpívala si na chodbě,
G
šla okolo jiná paní,
F          G
čili byly, čili byly,
C         (F     C)
čili byly na to dvě,
F          G
čili byly, čili byly,
C         (F     C)
čili byly na to dvě.

Po schodech jde další paní,
jak to slyší, zavětří,
přidala se ke zpívání,
čili byly, čili byly,
čili byly na to tři,
čili byly, čili byly,
čili byly na to tři.

 F                 G
Dva dědkové vyšli ven,
vyšli ven,
C              ami
volali jim do oken,
do oken.
 F            G
Mladí, vám to ladí,
 C            ami
mladí, vám to jde.
 F            G
Mladí, vám to ladí,
 C      G      C
mladí, vám to jde.

Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.
Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.

Jiná paní, co šla tudy
do sámošky na nákup,
měla plíce jako dudy,
čili byly, čili byly,
byly čtyři co by dup,
čili byly, čili byly,
byly čtyři co by dup.

Listonoška s těžkou taškou
uslyšela píseň pět,
na zpěv dostala chuť strašnou,
čili byly, čili byly,
čili už jich bylo pět,
čili byly, čili byly,
čili už jich bylo pět.

Dva dědkové vyšli ven,
vyšli ven,
volali jim do oken,
do oken.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.

Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.
Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.

Dál počítat neumíme,
jen od jedné do pěti,
až ta další čísla zvíme,
můžem píseň, můžem píseň,
můžem píseň dopěti,
můžem píseň, můžem píseň,
můžem píseň dopěti.



Pod dubem, za dubem


ami
Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
E
Pod dubem, za dubem,
           ami G
tam tě oškubem.

C
Loupežníci z povolání
to jsou páni, to jsou páni.
G
Loupežníci z profese
nejlepší jsou v okrese.
C
My řekneme ruce vzhůru
a hned máme peněz fůru,
G
žádné jiné řemeslo
                C   E
nikdy tolik neneslo.

Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
Pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.

Hloupý koupí, chytrák loupí,
dej sem cukr, dej sem kroupy.
Seď formánku na houni,
přepadli tě vrahouni.
Loupežník je nesmlouvavý,
loupení ho strašně baví,
co šlohne, to nevydá,
jelikož je nelida.

Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
Pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.





Polykač mečů


C ami G

        C    (C7)         F
Polykač mečů polkl jednou šavli
       C                G
o něco delší nežli měla býti,
umíral v křečích, narodil se v Davli,
a světlo věčné nechť mu tiše svítí.

A v zákulisí zatím lidi křísí
nového polykače mečů.
Svíjí se, heká, v břiše má křeč,
omylem polkl Damoklův meč.

Polykač mečů z Belgie
už nežije, už nežije.
Polykal meče ve stoje, v kleče,
včera polk břitvu, dneska má pitvu.

Nový polykač mečů je tu,
hvězda světových kabaretů.
Jeho děti začínaj od píky,
na záhonech polykaj mečíky.

A tak v našem varieté
střídají se polykači.
Myslete si to co chcete,
já je mám čím dál tím radši.

A sám občas, klopíc zraky,
kousek šavle polknu taky.

         C
A sám občas
          ami         G
kousek šavle polknu taky.

A sám občas
kousek šavle polknu taky.


Poníci


ami
V Praze-Michli za tratí
G     ami
proti škole,
jdou poníci strakatí
G        ami
v jednom kole.
Jeden z nich má jméno Joe,
G     ami
druhý René
na nich malé děti jsou
G   ami
posazené.

C        F           C
Město je chvojím vonící,
              F       C
proč jste tak smutní, poníci?
           F    C
Nad městem duní zvony,
             F       C
proč jsi tak smutný, ponny?
C       F          C
Věže se tyčí do výšky,
       F            C
poníci trousí koblížky,
       F     C
kdepak budou na noc
       F    C
v této době Vánoc?

Jsou hodní a jsou němí
Joe i René,
pod bílými houněmi
sny maj senné.
Když tak hustě chumelí,
myslím na ně,
tvrdý chleba zbude-li,
dám jim z dlaně.

Město je chvojím vonící,
proč jste tak smutní, poníci?
Nad městem duní zvony,
proč jsi tak smutný, ponny?
Věže se tyčí do výšky,
poníci trousí koblížky,
kdepak budou na noc
v této době Vánoc?





Pousmání


C                      F        G
Ptám se tě, moje milá, co ti brání,
C                 F     G
abys mi uštědřila pousmání.
G     C  F      G
Pousmání znenadání
            C         F    G C
v mém srdci způsobuje ledů tání.
G     C  F      G
Pousmání znenadání
            C         F    G C
v mém srdci způsobuje ledů tání.

Já bych ti uštědřila pousmání,
pláč mi v tom pousmání tuze brání.
Pousmání není k mání,
více mám žalu nežli radování.
Pousmání není k mání,
více mám žalu nežli radování.

Máš-li ty žalu víc než radování,
pláč jestli do očí ti slzy vhání,
splň mi přání na počkání,
dej aspoň uplakané pousmání.
Splň mi přání na počkání,
dej aspoň uplakané pousmání.

Nejsou-li slzy brzy k rozehnání,
má pánbůh pro lidičky požehnání.
Pousmání duši chrání,
nejkrásnější je mokré pousmání.
Pousmání duši chrání,
nejkrásnější je mokré pousmání.





Požehnaný čas


C       G      C
Když je v létě pokoseno,
        F     C
když se tráva mění v seno,
   F                 C
je požehnaný čas, je požehnaný čas.
        G    C
Když se tůní mihnou pstruzi,
      F     C
jedni tam a zpátky druzí,
   F                 C
je požehnaný čas, je požehnaný čas.

C
Važte si léta, nebude,
ami
čichejte, jak pěkně voní,
F
děkujte slunci, že mu jde
                  C
na ruku, tak jako loni.

Když je léto právě v půli,
když jsou medu plné úly,
je požehnaný čas, je požehnaný čas.
Když nás v létě láska zmámí,
to je přímo pánbůh s námi,
je požehnaný čas, je požehnaný čas.

Važte si léta, nebude,
čichejte, jak pěkně voní,
děkujte slunci, že mu jde
na ruku, tak jako loni.

Je požehnaný čas, 
je požehnaný čas,
je požehnaný čas, 
je požehnaný čas.





Pramen zdraví z Posázaví


      C
Každý den, každý den,
       ami
k svačině jedině,
F      G             C
jedině pramen zdraví z Posázaví.

Chcete-li prospěti
dítěti zdravému,
kupte mu pramen zdraví z Posázaví.

G       C
Výrobky mléčné,
      ami
to je marné,
          F
jsou blahodárné
G C
a věčné.

Výrobky mléčné,
to je marné,
jsou blahodárné
a věčné.

Výrobky mléčné,
to je marné,
jsou blahodárné
a věčné.

Výrobky mléčné,
to je marné,
jsou blahodárné
a věčné.





Prázdniny u babičky


C
Husy plavou po vodě,
             G
kočka leží v chládku,
F
vesnice je v pohodě,
 G              C
brambory jsou v řádku.

Kvočna hlídá kuřata,
říčka spěchá na jez,
nepij, když jsi uhřátá,
to se radši najez.

 F        C
Prázdniny u babičky,
 G          C      C7
prázdniny v Čechách,
 F         C
krásné jak holubičky
G           C
na horkých střechách.

Prázdniny u dědečka,
prázdniny na vsi,
školní rok ten se přečká,
nastanou, nastanou, nastanou, nastanou zas.

Ve stáji jsou vlaštovky,
které mouchy loví,
much je pořád na stovky,
kde se berou nový.

Zavrtej se do fůrky,
budeš vonět senem,
zaváříš-li okurky,
přidej kopr s křenem.

Prázdniny u babičky,
prázdniny v Čechách,
krásné jak holubičky
na horkých střechách.

Prázdniny u dědečka,
prázdniny na vsi,
školní rok ten se přečká,
nastanou, nastanou, nastanou, nastanou zas.

Prázdniny u dědečka,
prázdniny na vsi,
školní rok ten se přečká,
nastanou, nastanou, nastanou, nastanou zas.

Prázdniny, prázdniny.




Promovaní inženýři


C
Já studoval a studoval
a budoucnost si budoval,
má máma chtěla, aby ze mě
           G
zeměměřič byl.
      F
Však v běhu věcí nastal zlom,
já došel jsem si pro diplom,
teď už mě hřeje v kapse, čímž se
G             C  G
splnil mámin cíl.

Mé nadání je všestranné,
jsem bystrý, moje sestra ne,
však strojařina potkala mě
asi omylem.
A proč já na tu školu lez,
když nevymyslím vynález
a nikdy nepochopím to
perpetuum mobile.

 C
Promovaní inženýři,
sínus, kosínus, deskriptíva,
 G
promovaní inženýři,
kdo je tu inženýr, ať s námi zpívá.
 C
Promovaní inženýři,
sínus, kosínus, deskriptíva,
 G
promovaní inženýři,
             C
hlavy studované.

I když mám IQ vynálezce
a tam za jménem CSc.,
však mám rád hudbu, což je, myslím,
povahový klad.
Když rýsujeme za prknem,
jsme ticho, ani nemuknem,
tak není divu, že si chceme
taky zazpívat.
I když jsem já věd kandidát,
na banjo umím zabrnkat,
můj kolega zas na kontrabas
slušně basuje.
A přesto, že jsme vzdělaní,
teď plivneme si do dlaní
a budem všichni hrát a zpívat,
kolik nás tu je.

Promovaní inženýři,
sínus, kosínus, deskriptíva,
promovaní inženýři,
kdo je tu inženýr, ať s námi zpívá.
Promovaní inženýři,
sínus, kosínus, deskriptíva,
promovaní inženýři,
hlavy studované.



Prosinec


C                    G
Je prosinec a vrabec prosí
F           C
mějte lásku v duších
                   G
a listonoši klapky nosí
F             C
na promrzlých uších.

          G
Spí včelí úl,
F        C
spí bílá zahrada,
          G
spí světa půl,
F         G   C
mráz řeku opřádá.

Spí včelí úl,
spí bílá zahrada,
spí světa půl,
mráz řeku opřádá.

Slyš, koledu si dítě zpívá,
hlas má trochu tklivý,
však v jablku se hvězda skrývá,
budem dlouho živí.

Spí včelí úl,
spí bílá zahrada,
spí světa půl,
mráz řeku opřádá.

Spí včelí úl,
spí bílá zahrada,
spí světa půl,
mráz řeku opřádá.

       C       ami     F     G
Postůj chvíli, chvíli, chvíli,
      C     ami   F   G
budeš bílý, bílý, bílý,
F                      G
protože se krásně chumelí.
      C      ami    F    G
Bílou plání, plání, plání,
      C     ami   F   G
pán a paní, paní, paní,
F                      G
do lesa si vyšli na jmelí.

Je prosinec a vrabec prosí
mějte lásku v duších
a listonoši klapky nosí
na promrzlých uších.

Spí včelí úl,
spí bílá zahrada,
spí světa půl,
mráz řeku opřádá.

Spí včelí úl,
spí bílá zahrada,
spí světa půl,
mráz řeku opřádá.





Přijíždí k nám Večerníček


 C
Umí jenom čtyři slova:
F
dobrý večer, dobrou noc.
G
Každý den je říká znova,
C
nenamluví toho moc.

Koně řídí, auto řídí,
jezdí na kole taky,
je tu pro nejmenší lidi,
F           G   C
rozdává jim letáky.

C    F
Malí dopředu,
G     C
větší dozadu,
ami   F
ruce pod bradu,
 G
přijíždí k nám Večerníček,

všichni najednou
tiše usednou,
přímo před bednou,
 G                     C
přijíždí k nám Večerníček.

Malí dopředu,
větší dozadu,
ruce pod bradu,
přijíždí k nám Večerníček,
všichni najednou
tiše usednou,
přímo před bednou,
přijíždí k nám Večerníček.

Když hodiny bijou sedmou,
malé děti v pyžamech,
ochotně si k němu sednou,
mezi kapradí a mech.

Čepici má papírovou,
letos jako předloni,
pohádku vám poví novou
a po ní se ukloní.

Malí dopředu,
větší dozadu,
ruce pod bradu,
přijíždí k nám Večerníček,
všichni najednou
tiše usednou,
přímo před bednou,
přijíždí k nám Večerníček.

Malí dopředu,
větší dozadu,
ruce pod bradu,
přijíždí k nám Večerníček,
všichni najednou
tiše usednou,
přímo před bednou,
přijíždí k nám Večerníček,
přijíždí k nám Večerníček.



Psí divadlo


G                     D
Všichni psíci z naší čtvrti,
G                  D
jezevčíci, kokři, chrti,
C                D
vydali se spontánně,
G            D    G
na náměstí k fontáně.

Koná se tam představení,
které nikde jinde není,
hraje tam psí divadlo,
na to teda jdi, Madlo.

Osoby a obsazení:
G       D
pudl - šlechtic který schudl,
G       D
kokr - hráč co hraje poker,
C        D
fousek - má tam vtipný kousek,
G    D G
čokl - rytíř který zmokl.

Kólie - ještě ho polije,
setr - lord co ztratil svetr,
fenka husky - zbláznila se z lásky,
zbláznila se z lásky.

Všichni psíci z naší čtvrti,
jezevčíci, kokři, chrti,
vydali se spontánně,
na náměstí k fontáně.

Další účinkující:
chrt - má v roli samý škrt,
rek - tomu zbyl jen štěk,
teriér - navrh' interiér,
na špice, na špice zbyla jenom inšpice.

Představení není pod psa,
každý podle hudby hopsá,
díky vděčným pudlíkům
mají dobré publikum.

Jenom starý kokršpaněl
ze své lóže všechno haněl,
řekli mu ať neruší,
vyvedli ho za uši.





Psí spřežení


ami C        G    ami
Psí spřežení pádí v dál,
ami C         G       ami
Bůh zde není, mráz je král.
F              E
Psovodi volají hola hou,
F                 E
nehledí na tlapku bolavou.

Pouhých deset mil zbývá jen,
kéž se nesetmí, kéž je den.
Smečka je od rána na nohou,
staří psi tak rychle nemohou.

Táhnou vánicí s únavou,
dívku, ležící, churavou.
Když si s tím nákladem poradí,
dívka je za všechno pohladí.

Psí spřežení pádí v dál,
Bůh zde není, mráz je král.
Psí spřežení pádí v dál,
Bůh zde není, mráz je král.





Putování


    C         ami
Putování, putování,
    F          C
putování za prací,
                         ami
před sluncem nás klobouk chrání,
        F         C
mech je naší matrací.
                  ami
Cizí lidé v cizím kraji,
     F         C
cizí kraj a obyčej,
                    ami
trochu vody vždycky dají,
      F          C
opláchnem si obličej.

C
Zeměkoule, jak jsi hezká,
F
tady cesta, tady stezka,
C
tady pole, tady les,
F           G
stoupáme až do nebes.

Putování, putování,
putování za prací,
před sluncem nás klobouk chrání,
mech je naší matrací.
Cizí lidé v cizím kraji,
cizí kraj a obyčej,
trochu vody vždycky dají,
opláchnem si obličej.

Máte to daleko?
Máme to daleko,
máme to daleko ještě.
Jak asi daleko?
nesmírně daleko,
tam, kde jsou tropické deště.

Putování, putování,
putování za prací,
před sluncem nás klobouk chrání,
mech je naší matrací.
Putování, putování,
putování, putování,
putování.





René, já a Rudolf


                   F
Nedělní odpoledne stane se
  G               C
pro mnohé chvílí volna,
                      F
někdo si běhá jen tak po lese
 G               C    C7
jiný zas chodí zvolna.
                       F
My však neznáme rozkoš oddychu
G              C
a sportujeme v houfu,
                      F
nikde nejmenší známky po břichu
G                 C   G
my propadli jsme golfu.

C
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
F
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
C
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
F
René, já a Rudolf chodíváme na golf.

Nedělní odpoledne stane se
pro mnohé chvílí nudy,
někdo to pomyšlení nesnese
a tak jde válet sudy.
Věřte, že nás už vůbec nevábí
ve tvářích dívek důlky,
můžou mít vlasy jako hedvábí
nám stačí řádné hůlky.

René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf.



Rodná hrouda


C
Rodná hrouda, rodné město,
             G
rodné číslo, rodný dům,
C
na něm hezká česká deska,
             G   C
národ tleská géniům.

Rodná hrouda, rodné město,
rodné číslo, rodný dům,
na něm hezká česká deska,
národ tleská géniům.

Rodná hrouda, rodné město,
rodné číslo, rodný dům,
na něm hezká česká deska,
národ tleská géniům.


Rovnátka


C                  ami
Na zubní prohlídce školní
         G
zjistilo se,
C               ami
že moje špičáky dolní
          G
nejsou v ose.
ami               G
Povídá pan doktor Hnátek:
       C
milá Běto,
ami             G
dáme ti na zuby drátek,
         C
srovnáme to.

G      C
Já mám rovnátka,
         F
rovnátka od Hnátka,
       dmi
já mám rovnátka
       G
vyndavací.
       C
Tím se v podstatě
         F
daj zuby do latě,
       dmi
tím se v podstatě
G        C
krása vrací.

Já mám rovnátka,
rovnátka od Hnátka,
já mám rovnátka
vyndávací.
Tím se v podstatě
daj zuby do latě,
tím se v podstatě
krása vrací.

Kdo se mi směje je kretén
a taky cvok
a bude příšerně spleten
hned příští rok.
Nosím svá rovnátka všude
nasazená,
jednoho dne ze mě bude
krásná žena.

Já mám rovnátka,
rovnátka od Hnátka,
já mám rovnátka
vyndavací.
Tím se v podstatě
daj zuby do latě,
tím se v podstatě
krása vrací.

Já mám rovnátka,
rovnátka od Hnátka,
já mám rovnátka
vyndavací.
Tím se v podstatě
daj zuby do latě,
tím se v podstatě
krása vrací.

Ona má rovnátka,
ona má rovnátka,
vyndavací.





Semiška


C
Kdysi krásná, kdysi módní, kdysi nová,
F
na smetišti polobotka semišová.
ami
V útrobách té semišky
F
usadily se myšky
C                        G
a ty myši v skrýši slyší divná slova:
C
Kde je asi moje pravá kamarádka,
F
proč jsem sama na smetišti zvaném skládka?
ami
Snad se na mě nehněvá,
F
že jsem na všechno levá,
C                      G
levá bota, která vzala život zkrátka.

C          G           ami
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
F             C            G
jak jsme byly v Praze koupené,
F
jak jsme pozdě k ránu
C
chodívaly z flámů,
F                           C        G
jak jsme byly v Poděbradech na dovolené.
C          G           ami
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
F             C          G
jak jsme byly krásně kožené,
F
jak jsme byly v gala,
C
a jak hudba hrála,
F                    G        C
jak jsme byly krásně rozpoložené.

Tak si zpívá polobotka neduživá,
už je sivá, už si světa neužívá.
S vyplazeným jazykem
na smetišti velikém,
stará bota, leklá bota, bota tklivá.
Rozpadá se vlivem deště šněrovadlo,
její srdce ale ještě neuvadlo.
I když semiš plešatí,
chtělo by se plesati,
myslí na bál, na procházku, na divadlo.

Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly v Praze koupené,
jak jsme pozdě k ránu
chodívaly z flámů,
jak jsme byly v Poděbradech na dovolené.
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly krásně kožené,
jak jsme byly v gala,
a jak hudba hrála,
jak jsme byly šťastně rozpoložené.

Neslyšíme na smetišti žádná slova,
jelikož jsou velmi tichá,
semišová.





Severní vítr


      D
Jdu s děravou patou,
    hmi
mám horečku zlatou,
     G                     D
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
D
Hlava mě pálí
   hmi
a v modravé dáli
   G        A          D
se leskne a třpytí můj sen.

Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.

D       D7      G
Severní vítr je krutý,
D                 A7
počítej lásko má s tím.
D          D7        G
K nohám ti dám zlaté pruty
        D     A7   D
nebo se vůbec nevrátím.

Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob, a že stloukám si kříž.
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek
a pár zlatejch zrnek
a nad hlavou polární zář.

Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.



Skálo


C      G      ami
Skálo, skálo, skálo,
F       C     G
proč je lásky málo?
ami   G     C
Moře, moře, moře,
G             C
proč je tolik hoře?

Skálo, skálo, skálo,
proč je lásky málo?
Moře, moře, moře,
proč je tolik hoře?

C         G       ami
Smutno je člověku ve sluji,
C         (ami)     G
když zavřu oči, tak vesluji,
C       G       ami
vesluji na bílé pramici,
F       G         C
u břehu stojí dva vraníci.
C        G           ami
Jeden je pro mne prý osedlán,
C        (ami)    G
z druhého dívá se krásný pán.
C          G         ami
Dej nožku, princezno do třmenu,
F        G          C
já si tě chci vzíti za ženu.

Skálo, skálo, skálo,
proč je lásky málo?
Moře, moře, moře,
proč je tolik hoře?

Skálo, skálo, skálo,
proč je lásky málo?
Moře, moře, moře,
proč je tolik hoře?





Skřítkové, zedníci


C          F       C        G
Skřítkové tesaři vylezte z mechu,
C          F       C        G
skřítkové tesaři vylezte z mechu.

C       C7        F       G
Chopte se náčiní, postavte střechu,
C       C7        F       G
chopte se náčiní, postavte střechu.

Skřítkové ze skal a skřítkové z lesa,
skřítkové ze skal a skřítkové z lesa.

Pila ať pracuje, sekera tesá,
pila ať pracuje, sekera tesá.

Skřítkové zedníci zanechte spánku,
skřítkové zedníci zanechte spánku.

Vezměte kladívko, lžíci a fanku,
vezměte kladívko, lžíci a fanku.

Písek se červená, vápno se bělá,
písek se červená, vápno se bělá.

Brána je zřícená, ať stojí celá,
brána je zřícená, ať stojí celá.



Soňa ví, jak je seno voňavý


C
Žárovičkou 0,3 watty
ami
svítím si a hledám volný priváty.
F                   G
Všude mají devizový cizince,
F                           G
dnes, má milá, nebudem spát v peřince.

C       F      G
Soňa si píše deník,
C      F        G
a zapsala tam seník, seník.

     C        F
Soňa ví, Soňa ví,
       G        C
jak je seno voňavý,
G    C        F
Soňa ví, Soňa ví,
G          C
jak je voňavý.

Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.

D           C  G   D     G
U levýho ouška mateřídouška,
D             C  G    F     C
u pravýho spánku voní po heřmánku.

Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.

Soňa touží navštěvovat hotely,
kde vám dají snídani až k posteli.
Z toho mráčku asi pršet nezačne,
koukali jsme na ceny, jsou přízračné.

Soňa si píše deník,
a opsala tam ceník, jó ceník.
Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.
Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.
U levýho ouška mateřídouška,
u pravýho spánku voní po heřmánku.
Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.
Soňa ví, Soňa ví,
jak je seno voňavý,
Soňa ví, Soňa ví,
jak je voňavý.





Statistika


C
Je statisticky dokázáno,
ami
že slunce vyjde každé ráno,
C
a i když je tma jako v ranci,
ami
noc nemá celkem žádnou šanci.

     F          G
Statistika nuda je,
        C        ami
má však cenné údaje,
     F           G
neklesejte na mysli,
    F           C
ona vám to vyčíslí.

Statistika nuda je,
má však cenné údaje,
neklesejme na mysli,
ona nám to vyčíslí.

Když drak si z nosu síru pouští
a Honza na něj číhá v houští,
tak statistika předpovídá,
že nestvůra už neposnídá.

Statistika nuda je,
má však cenné údaje,
neklesejte na mysli,
ona vám to vyčíslí.

Statistika nuda je,
má však cenné údaje,
neklesejme na mysli,
ona nám to vyčíslí.

Tak vyřiďte té ctěné sani,
že záleží to čistě na ní,
když nepustí ji choutky dračí,
tak bude o hlavičky kratší.

Statistika nuda je,
má však cenné údaje,
neklesejte na mysli,
ona vám to vyčíslí.

Statistika nuda je,
má však cenné údaje,
neklesejme na mysli,
ona nám to vyčíslí.





Straka


C              G     ami
Jedné slečně z města Mělník
F
odcizen byl náhrdelník
G
oloupily chudou holku,
C          G      C
měla ho na nočním stolku.

Jak tam asi zloděj vlez'?
Dveře byly na řetěz,
ale okno dokořán,
tím je zloděj rozpoznán.

C
My hledáme straku
F
v černobílém fraku
G
s protáhlými šosy,
C
jak to straky nosí.

Jmenuje Blanka,
je to kleptomanka,
do zobáku chytí
co se trochu třpytí.

Straka, ta je velmi chytrá,
samo ministrestvo vnitra
nemá na tyhlety ptáky
ze zákona žádné páky.

Kupříkladu je tu zvyk
dát si kroužek na pupík,
straka udělá klof-klof,
přijdete o drahý kov.

My hledáme straku
v černobílém fraku
s protáhlými šosy,
jak to straky nosí.

Jmenuje Blanka,
je to kleptomanka,
do zobáku chytí
co se trochu třpytí.

My hledáme straku
v černobílém fraku
s protáhlými šosy,
jak to straky nosí.

Jmenuje Blanka,
je to kleptomanka,
do zobáku chytí
co se trochu třpytí.


Strašidýlko Emílek


C                   G
Uši má z angorského králíka,
                    C
naříká, strašidelně naříká,
                   F
Je to mé ochočené strašidlo,
C      G     F             G
mám ho rád, chodí se mnou spát.

C                       G
Strašidýlko strašidýlko Emílek,
               C
patří do všech postýlek,
                        G
strašidýlko strašidýlko Emílek,
          F     G      C
chce si s vámi, děti, hrát.

Lalalala lalalala lalala
lalalala lalala
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Vypadá trochu jako mumie,
ve dne spí, v noci se s ním užije.
Očima znenadání zabliká,
bububu, to se začnu bát.

Strašidýlko strašidýlko Emílek,
patří do všech postýlek,
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Lalalala lalalala lalala
lalalala lalala
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Nosí mi otrávená jablka,
někdy se přestrojí i za vlka.
Já však vím, že je to  můj Emílek,
klidně spím, nechám si ho zdát.

Strašidýlko strašidýlko Emílek,
patří do všech postýlek,
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Lalalala lalalala lalala
lalalala lalala
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.


Stromy


C
Na stejné zemi co my
                    G
bydlí tu s námi stromy,
                 C F
mlčí a hledí si svého
C        G     C
listíčka zeleného.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Topoly, topoly, topůlky,
zatím jste vyrostly do půlky,
až budete jako svíce,
bude nám o pár let více.

Sotva vás deštíček zaleje,
budou z vás vysoké aleje,
kterými jednoho rána
já budu kráčeti vdaná.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Stojím tu s otázkou nevinnou,
jestli bych nechtěl být dřevinou.
Na sobě mít šaty z kůry,
dívat se na všechno shůry.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.



Svátek zvířat


Dneska je den,
kdy nikdo nebude sněden,
je den jeden - svátek zvířecí.

C
To je zmatek,
F            G
když zvířata mají svátek,
C
to je zmatek,
F       G    C
to jsou mi věci.

To je zmatek,
když zvířata mají svátek,
to je zmatek,
to jsou mi věci.

F
Kočky dělají psí kusy,
C
psi se zase kočkujou,
F
paví očka v akváriu
C
vzájemně se očkujou.
F
Všechno je dnes povoleno,
C
když maj svátek zvířata,
F
všude voní trus a seno,
G
doupata jsou vyhřátá.

To je zmatek,
když zvířata mají svátek,
to je zmatek,
to jsou mi věci.
To je zmatek,
když zvířata mají svátek,
to je zmatek,
to jsou mi věci.

Nikdo nemá hrůzu ze lva,
nikdo strachy nespěchá,
v běhu zvítězila želva
a je šťastná jak blecha.
Krávy dělaj voloviny,
oslové zas koniny,
kdo nenajde svoji noru,
ať si vleze do jiný.

To je zmatek,
když zvířata mají svátek,
to je zmatek,
to jsou mi věci.
To je zmatek,
když zvířata mají svátek,
to je zmatek,
to jsou mi věci.





Svět je malá škola


C
Svět je malá škola,
žáků je tu moc,
Každou chvíli volá
někdo o pomoc.
F
Ředitel je měkký,
žáci natvrdlí,
G
někteří se vzteky
drží pod hrdly.

C     F
Někdo má rád knížky,
C
někdo pivo, někdo pivo.
            F
Někdo patří mezi smíšky,
C
jinému je tady tklivo.
F             G
Někdo je jak špunt,
emi        ami
někdo kolohnát,
F         G          C
musíme se tady nějak porovnat.
F             G
Někdo je jak špunt,
emi        ami
někdo kolohnát,
F         G          C
musíme se tady nějak porovnat.

Někteří jsou sytí,
jiní o hladu,
ředitel to cítí,
svolá poradu.
Svět je malá škola
plná nesnází,
topič volá zdola:
uhlí dochází!

Někdo má rád knížky,
někdo pivo, někdo pivo.
Někdo patří mezi smíšky,
jinému je tady tklivo.
Někdo je jak špunt,
někdo kolohnát,
musíme se tady nějak porovnat.
Někdo je jak špunt,
někdo kolohnát,
musíme se tady nějak porovnat.
Svět je škola,
malá škola,
někdo knížky,
někdo pivo.



Šel nádražák na mlíčí


V šestnáct nula pět, když projel nákladní vlak na Prahu, uchopil hradlář Karel Berka nůž, opustil pracoviště a vydal se po trati. Byl klidný, slunečný den. Traťový svršek se zelenal bohatými trsy odkvetlých pampelišek.

C
V Poříčí, v Poříčí,
             G
šel nádražák na mlíčí
                      C
mezi pražce, mezi pražce.
Než příští vlak profičí,
          G
bude píce králičí
                          C
dávno v tašce, dávno v tašce.
G            C
Na železnici dějou se věci,
G                        C
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.

Jak Berka podřezával trsy mlíčí, všiml si, že není na trati sám. Nedaleko vjezdového návěstidla spatřil Marii Rezkovou, která pevně rozkročena v kolejišti plnila mlíčím svůj proutěný koš.

Nádražák zakřičí:
Kam to chodíš na mlíčí?
Kam to chodíš na lupení?
Starej se o sebe,
řekla Madla pro sebe,
ale Berka hluchý není.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.

Berka Rezkové po dobrém vysvětlil, že na mlíčí, které je u dráhy, má nárok on, protože je také u dráhy, ale žena se dál oháněla svou kudličkou. Když mu doslova pod rukou odřízla nejlepší trs, Berka zrudl a v slunci se zablýskl jeho nůž.

Ubožáku zarudlý,
chceš-li, tak pojď na kudly,
ajznboňácká ty zmije.
Dráze patřej mašiny,
všecky pražce a šíny,
ale mlíčí obecní je.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.

Tou dobou jel zmíněnou tratí ve své služební drezíně inspektor Jihozápadní dráhy Kulihrach. Byl to čerstvý vdovec a kochal se pohledem na tu naši malebnou českou krajinu. Ještě že si vybral inspekční cestu právě dnes.

Na nože, na nože,
nedošlo jen proto, že
zčistajasna vjel mezi ně
inspektor státních drah,
doktor Václav Kulihrach,
na drezíně, na drezíně.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.

Kdo z nás Čechů není chovatel? Ani inspektor nebyl výjimkou, a proto měl pro oba zápasící pochopení. Aby zabránil dalším sporům, všechno mlíčí zabavil, neboť měl doma malochov statných českých strakáčů a své inspekční cesty rád spojoval s cestou za krmením.

Povídá: Ty, Kadle,
ty máš službu na hradle,
ať už jsi tam, ať už jsi tam.
Vás, Madlo, vás, Madlo,
s očima jak zrcadlo,
doufám víckrát nenachytám.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.

Nad pešuňkem se rozhostil vlahý podvečer. Kolejnice vyhřáté odpoledním sluncem se leskly a vzduch nad nimi se tetelil. Telegrafní sloupy podél trati hučely svou monotónní píseň dálek, doprovázenou staccatem cvrčků a zvonkohrou chráněného železničního přejezdu.

Dobře to dopadlo.
Berka spěchá na hradlo,
aby pohnul semaforem.
Když návěst přepíná,
jede kolem drezína
a v ní Madla s inspektorem.
Na železnici dějou se věci,
na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci.


Ta naše hospoda


C
Ta naše hospoda
F
odshora, odspoda,
C                 G
to je pěkné zařízení.
C
Polívka hřeje se,
F
hostinský směje se,
C          G       C
že mu pivo dobře pění.

Ta naše hospoda
odshora, odspoda,
to je pěkné zařízení.
Polívka hřeje se,
hostinský směje se,
že mu pivo dobře pění.

G                    F
Ve sklepě jsou čtyři sudy,
G                    F
dva jsou lichý a dva sudý.
C           F   C
Pivo stoupá nahoru,
F    C    G    C
do našeho bachoru.
C           F   C
Pivo stoupá nahoru,
F    C    G    C
do našeho bachoru.


Ve sklepě jsou čtyři sudy,
dva jsou lichý a dva sudý.
Pivo stoupá nahoru,
do našeho bachoru.

Ach táto, tatíčku,
máš doma matičku
vlas jak sláma, oči jak len.
Máš doma dětičky
rovné jak pětníčky,
vyjdi táto z hospody ven.

Ach táto, tatíčku,
máš doma matičku
vlas jak sláma, oči jak len.
Máš doma dětičky
rovné jak pětníčky,
vyjdi táto z hospody ven.

Na peci jsou čtyři děti,
mohl bys jim vyprávěti
třeba o mládí a o vojně,
po tom usnou pokojně.
O mládí a o vojně,
po tom usnou pokojně.

Ta naše hospoda
odshora, odspoda,
to je pěkné zařízení.
Polívka hřeje se,
hostinský směje se,
že mu pivo dobře pění.

Ta naše hospoda
odshora, odspoda,
to je pěkné zařízení.
Polívka hřeje se,
hostinský směje se,
že mu pivo dobře pění.

Náš táta tu dneska není,
to je pane překvapení.
Proč je doma, já to vím,
zásobil se lahvovým.
Proč je doma, já to vím,
zásobil se lahvovým.




Teta Sylva


C
Moje teta Sylva
ami
ochočila si lva.
F          G           C
Teta Sylva sama si lva ochočila,
F          G           C
teta Sylva sama si lva ochočila.

Hrajou spolu dámu,
když vyhraje, dá mu
na mističku hovězího čtyři kila,
na mističku hovězího čtyři kila.

         C     F        C
Jistý to není, možný to je,
          ami  G      C
takhle to líčí teta moje.
         C     F        C
Jistý to není, možný to je,
          ami   G      C
tak se to u nás vypravuje.

Lev ji v noci hřeje,
je s ní, ať je kde je.
Karty hraje ovládaje všechny triky,
karty hraje ovládaje všechny triky.
Aby méně zlobil,
koupila mu mobil,
píše hezky esemesky do Afriky,
píše hezky esemesky do Afriky.

Jistý to není, možný to je,
takhle to líčí teta moje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.

Teta je z té šelmy
odvázaná velmi,
je k nevíře, co to zvíře všechno svede,
je k nevíře, co to zvíře všechno svede.
Tetu přepad v skrytu
známý lupič bytů,
zbyly po něm polobotky tmavohnědé,
zbyly po něm polobotky tmavohnědé.

Jistý to není, možný to je,
takhle to líčí teta moje,
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.



Tchýně


C           C#
Po Petříně šly dvě tchýně
C             ami
jen tak na špacír,
      F     G
že si pohovoří
       C        G
jak je snachy moří.
C         C#
Byly celé ovdovělé,
C         ami
byly samé ach,
      F     G         C
neboť hovořily o snachách.

Blízko Máchy šly dvě snachy
jen tak na špacír,
že si pohovoří
jak je tchýně moří.
Byly celé znachovělé,
žádný vtip a smích,
neboť hovořily o tchýních.

"Bacha, snacha!"
"Bacha, tcýně!"
rozléhá se po Petříně.

Žádné strachy, až se snachy
stanou tchýněmi,
tak si pohovoří
jak je tchýně moří.
Moří, moří, neumoří,
i když je tu věk,
tchýně mají tuhý kořínek.

"Bacha, snacha!"
"Bacha, tcýně!"
rozléhá se po Petříně.

Žádné strachy, až se snachy
stanou tchýněmi,
tak si pohovoří
jak je tchýně moří.
Moří, moří, neumoří,
i když je tu věk,
tchýně mají tuhý,
tchýně mají tuhý,
tchýně mají tuhý kořínek.

Tchýně mají tuhý,
tchýně mají tuhý,
tchýně mají tuhý kořínek.





To je hezky


C
Když se ráno mlhy tiše rozplynou,
                            (ami)
pozdraví se slunce s každou rostlinou,
F          C             G
živočichům zahřeje dům i stáj.
C
Vycházejí ovce z horských salaší,
                           (ami)
co nás v noci mátlo, to už nestraší,
F         C            G
oči bolí, po okolí jde máj.

F
To je hezky, jé, jé jé,
C                     F
to je hezky, kousíček humoresky
          G
hvízdá si pták.

To je hezky, jé, jé jé,
to je hezky, na stráni vedle stezky
je vlčí mák.

Pěkná dívka v lukách seno obrací,
až jsou z toho zemědělci v rozpacích,
jak to holce v kamizolce sluší.
Hlásili, že ráno krásou přetéká,
vyšla o tom zpráva přímo v ČTK,
datel učí, do moruší buší.

To je hezky, jé, jé jé,
to je hezky, kousíček humoresky
hvízdá si pták.
To je hezky, jé, jé jé,
to je hezky, na stráni vedle stezky
je vlčí mák.

Když se ráno mlhy tiše rozplynou,
pozdraví se slunce s každou rostlinou,
živočichům zahřeje dům i stáj, i stáj.





Topné období


 C         G         C
Když začne topné období,
 F        C          G
tak lezou na mě choroby
   F             C
a všechny možné splíny.

Má tvář je neoholená,
taky mě zebou kolena,
neboť mám řídké džíny.

F                 C   
Ale že mám v duši na dně
F          C
optimismu zbytky,
  F                C
k osudu se stavím kladně
F     C         G
a svádím s ním bitky.

Když padá listí z kaštanů,
já dám si klobouk na stranu
a očekávám deště.

Když deště kabát prolijí,
netrpím melancholií,
mám suché sáčko ještě.

Když padá listí ze stromů,
já podám ruku někomu,
buď paní nebo slečně.

Čas těžko někdo zastaví,
tak buďme k sobě laskaví,
vždyť nežijeme věčně.

Když padá listí ze stromů,
podejte ruku někomu,
buď paní nebo slečně.

Čas těžko někdo zastaví,
tak buďme k sobě laskaví,
vždyť nežijeme věčně,
vždyť nežijeme věčně,
vždyť nežijeme věčně.




Trpasličí svatba


G                 C          G
V lese, jó v lese na jehličí,
               A         D7
koná se svatba trpasličí,
G           C           H7
žádná divná věc to není,
C     C#dim  G     emi  A      D7
Šmudla už má po vojně a tak se žení.

Malou má ženu, malinkatou,
s malým věnem, malou chatou.
Už jim choděj' telegrámky,
už jim hrajou Mendelssohna na varhánky.

G       D                            G
Protože láska, láska, láska v každém srdci klíčí,
D                              G
protože láskou hoří i to srdce trpasličí
D                               G
a kdo se v téhle věci jednoduše neopičí,
D                                 G      D    D7
ten ať se dívá, co se děje v lese na jehličí.

Mají tam lásku, jako trámek,
pláče tchýňka, pláče tchánek,
štěstíčko přejou mladí, staří,
v papinově hrníčku se maso vaří.

Pijou tam pivo popovický, (ale jen malý),
Šmudla se polil, jako vždycky,
Kejchal kejchá na Profouse,
jedí hrášek s uzeným a nafouknou se.

Protože láska, láska, láska v každém srdci klíčí,
protože láskou hoří i to srdce trpasličí
a kdo se v téhle věci jednoduše neopičí,
ten ať se dívá, co se děje v lese na jehličí.

V lese, jó v lese na jehličí,
koná se svatba trpasličí,
žádná divná věc to není,
Šmudla už má po vojně a tak se žení.



Tykárka a Vykárka


C          ami
Na počátku svého vztahu,
G              C
když jste nesmělí,
            ami
navštivte matičku Prahu,
G           C
třeba v neděli.
C             ami
Když jste oba ještě plaší,
G           C
když si vykáte,
            ami
navštivte Vykárku naši
G         C
třeba o páté.

               ami
Na Vykárce, na Vykárce,
       G           C
tam si všichni vykají,
      ami        G
při kávě a při čaji,
                C
na sebe si zvykají.

Co si dáte, milý pane,
milá dámo, a co vy?
Pro pána jsou mandle slané,
pro vás dortík máslový.

     C           ami
Na Vykárce, na Vykárce
      F            G
je to samé vy, vy, vy,
        C               ami
vy, vy, vy, vy, vy, vy, vy, vy,
        F        G     C
všichni jsou tam stydliví.

V pozdějším stádiu vztahu,
nejste nesmělí,
navštivte matičku Prahu,
třeba v pondělí.
Když už oba nejste plaší,
když si tykáte,
navštivte Tykárku naši
třeba o páté.

Na Tykárce, na Tykárce,
tam si všichni vykají,
při kávě a při čaji,
důvěrně si špitají.
Copak si dáš, milý pane,
milá dámo, a co ty?
Tobě dáme tyčky slané,
tobě kousek flákoty.
Na Tykárce, na Tykárce
je to samé ty, ty, ty,
ty, ty, ty, ty, ty, ty, ty, ty,
ty to budeš platiti.
Na Tykárce, na Tykárce
je to samé ty, ty, ty,
ty, ty, ty, ty, ty, ty, ty, ty,
ty to budeš platiti.





Ulice, ulice


C             F
Ulice, ulice, ulice,
C                  F
k sobě se vzájemně tulíce
        G
učinily město,
F       G
učinily město.

To město s tolika věžemi
bylo mi souzeno na Zemi
a těch věží je sto
a těch věží je sto.

     C           ami
Velkoměsto, mraveniště,
       C             ami
dneska smůla, štěstí příště.
        F             G
Všechno se tak rychle míhá,
       F            G
dneska lehko, zítra tíha.

Velkoměsto, s tramvajemi,
úzko je mi, dobře je mi.
Město vlídné, kruté město,
miluju tě přesto, přesto.
Přesto, přesto.

Ve městě pobyt je nezdravý,
lidé se po ránu nezdraví
jako někde na vsi.

Oči se lhostejně míjejí,
ty moje, ty jeho, ty její,
hlídají si kapsy.

Velkoměsto, mraveniště,
dneska smůla, štěstí příště.
Všechno se tak rychle míhá,
dneska lehko, zítra tíha.

Velkoměsto, s tramvajemi,
úzko je mi, dobře je mi.
Město vlídné, kruté město,
miluju tě přesto, přesto.
Přesto, přesto.

Dědo, je v Praze opravdu sto věží?
Přes sto!

Velkoměsto, s tramvajemi,
úzko je mi, dobře je mi.
Město vlídné, kruté město,
miluju tě přesto, přesto.
Přesto, přesto, přesto.


Umím prase zepředu


C    G     F    C
Umím prase zepředu,
      G    F    C
nic jiného nesvedu,
F    C    F     C    G      C
moje ruka nic jiného nenakreslí.

Zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa a tak jsem skleslý.

Kuneš umí ještěrku
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný,

Vaněk umí parohy
jenom podle předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.

      ami
Co se týče talentu,
       G
dám na žáka Valentu,
      F              C          G
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
      F              C          G
který tvrdí, že se z toho nezblázníme.

Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.

Když se ale spojíme
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě.

Tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.


Vánoce, ach Vánoce


C
Vánoce, ach Vánoce,
             G
zase už jsou tady,
Vánoce, ach Vánoce,
               C
nevím si s tím rady.
Ježíšek zas přijde k nám,
             G
dá nám dárky cenné,
já se ale obávám,
            C
co když zapomene.

F          C
Ježíšek na svatou noc
G            C
má toho moc, má toho moc,
F          C
taky je na všechno sám,
F(B)        G
na pomoc mu přispěchám,
přispěcháme.

A proto už dávno mám
zamluvený v krámku
pro tatínka hlavolam,
voňavku pro mamku.
Pro bratra mám autíčko,
pro babičku rtěnku,
taky střádám na tričko
pro svou sestru Lenku.

Ježíšek na svatou noc
má toho moc, má toho moc,
taky je na všechno sám,
na pomoc mu přispěchám,
přispěcháme.

Vánoce, ach Vánoce,
zase už jsou tady,
Vánoce, ach Vánoce,
už si s tím vím rady.
Vánoce, ach Vánoce,
už si s tím vím rady.





Včelařka


C
Řeknu ti, bzz bzz bzz,
G
to bylo leknutí,
 F
když se mi doneslo,
C      G     C
že chováš včely.

Mně včela, bzz bzz bzz,
moc dobře nedělá,
po každém žihadle
oteču celý.

 C                       G
Protože mám srdce láskou puklé,
F                          C
budu s tebou teda chodit v kukle.
                          G
Budu žíti v doletu tvých včel,
F             G               C
to mám za to, že bych tě tak chtěl.

Včely, včely, včely užitečné,
křížíte mi cestu k této slečně.
Včely, včely, včely jděte spát,
ať můžu mít chovatelku rád.

Tvá včelka, bzz bzz bzz,
i když je nevelká,
hrůzu mi nahání
na každém keři.

Mám smůlu, bzz bzz bzz,
zalezte do úlu,
přestaňte snášeti,
vždyť už se šeří.

Protože mám srdce láskou puklé,
budu s tebou teda chodit v kukle.
Budu žíti v doletu tvých včel,
to mám za to, že bych tě tak chtěl.

Včely, včely, včely užitečné,
křížíte mi cestu k této slečně.
Včely, včely, včely jděte spát,
ať můžu mít chovatelku rád.

Včely, včely, včely jděte spát,
ať můžu mít chovatelku rád.


Vítej na světě


G              emi
V prvním patře porodnice
C          D
ve Vysokém Mýtě
G          emi
mamince se narodilo
C           D
zbrusu nové dítě.

      C               D
Vítej na světě, človíčku,
      C             D
já ti pohladím nožičku.

Tváře mělo baculaté
jako nějaký syslík,
když ho plácli po zadečku,
nabralo si kyslík.

Vítej na světě, človíčku,
já ti pohladím ručičku.

Vítej na světě, človíčku,
já ti pohladím tvářičku.

Když mu podáš malíček,
tak stiskne ti ho lehce,
pije mléko mateřské
a nic jiného nechce.

Vítej na světě, človíčku,
já ti pohladím dušičku,
dušičku.





Vlčí máky


 C                    ami
Kdyby žila v době barokní,
F                          G
jezdíval bych každé jaro k ní,
dmi                  ami
napudrován a s bílou parukou
F           G           C
nosil bych po parku ji na rukou.

Kdyby žila v době rokoka,
kráčel bych s ní kolem potoka,
pak bych se sklonil jako amant k ní
a říkal tyto verše galantní:

ami
Vlčí máky, vlčí máky,
       G
choulostivé na omak,
    F
taková jsi, lásko, taky,
      C         G
jako mák, jako mák.


Samý příslib, samé hrátky,
samý úsměv koketní,
nesahejte na mé plátky
okvětní, okvětní.

Kdyby žila v době empíru,
koupil bych jí šaty na míru,
v kterých by vypadala anticky,
aby mě milovala na vždycky.

Kdyby žila v době secesní,
s kým by chodil Mucha? Přece s ní.
Do vlasů vetknul by jí vlčí mák
a chtěl by kresliti ji jenom tak,
na plakát.

Vlčí máky, vlčí máky,
choulostivé na omak,
taková jsi, lásko, taky,
jako mák, jako mák.

Samý příslib, samé hrátky,
samý úsměv koketní,
nesahejte na mé plátky
okvětní, okvětní.


Vlnitý plech


C
Vlnitý, vlnitý, vlnitý plech a já
                             G
nevíme, že teta usnula, že hajá,
kolíkem pohladím plechovou ohradu
       F       C
pro dobrou náladu.
Tetu to tetu to tetu to probudí,
                               G
proti mě proti mě proti mě popudí,
vyběhne před barák v košili, v natáčkách,
     F   (G)    C
kvílejíc v zatáčkách.

C                 G
Jó, jó, na vlnitý plech
F                C
já mám odmalička pech,
                  G
jak mám něco po ruce,
F     (G)        C
začne moje produkce.

Ze všech střech a garáží
ten plech na mě doráží,
tisíckrát si říkám prrr,
vidím plech a dělám drrr.

Vlnitý, vlnitý, vlnitý plech a já
nevíme, že tetě pomůže tramvaják,
že jsem ho nenechal vyspati po službě,
dostanu co proto.
To si to to si to to si to odnesu,
tramvaják s tetičkou vemou mě do presu,
už to mám už to mám už to mám odbytý,
záda mám vlnitý.

Jó, jó, na vlnitý plech
já mám odmalička pech,
jak mám něco po ruce,
začne moje produkce.
Ze všech střech a garáží
ten plech na mě doráží,
tisíckrát si říkám prrr,
vidím plech a dělám drrr.





Voda, voděnka


C     G    ami
Voda, voděnka
 F    C    G
hladí oblázky.
C         C7
Takové je pohlazení,
F
takové je pohlazení
C  G  C
od lásky.
C         C7
Takové je pohlazení,
F
takové je pohlazení
C  G  C
od lásky.

Kdo se té vody jednou napije,
ten své srdce neuhlídá,
ten své srdce neuhlídá,
ztratí je.
Ten své srdce neuhlídá,
ten své srdce neuhlídá,
ztratí je.

Větře, větříčku,
běžíš po poli,
pofoukej mi mou hlavičku.
pofoukej mi mou hlavičku,
ať nebolí.
Pofoukej mi mou hlavičku.
pofoukej mi mou hlavičku,
ať nebolí.

D       A      hmi
Když se dvě srdce
 G      D    A
šťastně potkají,
D           D7
na voděnce chladné ledy,
G
na voděnce chladné ledy
D A D
pukají.
D          D7
Na voděnce chladné ledy,
G
na voděnce chladné ledy
D A D
pukají.

Já jsem tvá milá,
ty jsi můj milý,
co bychom se o samotě,
co bychom se o samotě
trápili.
Co bychom se o samotě,
co bychom se o samotě
trápili.




Vodojem


C               G
Sedávám u vodojemu,
F        G        C
který se nad obcí tyčí,
                    G
myslívám na dívku Emu,
F         G       C
v potrubí voděnka syčí.

Tou vodou si myje lokty,
tou vodou myje si tvář,
pak udělá klokty klokty
a dá hlavu na polštář.

C
Možná jde jen o dojem,
F
že náš vodo- vodojem
C           G
s kulatou bání,
C
po vodě jí pošle vzkaz,
F
že tu čekám zas a zas,
C G         C
a myslím na ni.

Možná jde jen o dojem,
že náš vodo- vodojem
s kulatou bání,
po vodě jí pošle vzkaz,
že tu čekám zas a zas,
a myslím na ni.

Vodojeme, vodojeme,
který se nad obcí zvedáš,
koho si ta holka veme,
na to mi odpověď nedáš.

Tvou vodou si myje vlasy,
chtěl bych tam s tou vodou vplout,
volal bych jé to je krásy
na celý sprchový kout.

Možná jde jen o dojem,
že náš vodo- vodojem
s kulatou bání,
po vodě jí pošle vzkaz,
že tu čekám zas a zas,
a myslím na ni.

Možná jde jen o dojem,
že náš vodo- vodojem
s kulatou bání,
po vodě jí pošle vzkaz,
že tu čekám zas a zas,
a myslím na ni.

Možná jde jen o dojem,
že náš vodo- vodojem
s kulatou bání,
po vodě jí pošle vzkaz,
že tu čekám zas a zas,
a myslím na ni.
a myslím na ni.





Vodoměrka


C          G
Do potrubí zabloudila
F   G     C
vodoměrka Věrka.
           G
Byla milá, byla čilá,
F     G    C
nožky jako pérka.

Vodoměr si v suterénu
klidně vodu měří,
najednou mu vodoměrka
všechna čísla zčeří.

F
Vodoměr z toho měl normální šok,
to se mu nestalo za celý rok,
G(emi)
vodoměr má poměr s vodoměrkou,
F                    G
jak ji zřel, zahořel láskou velkou.

Povahově nejdou k sobě
absolutně vůbec.
Ona bystrá, neposedná,
on je přesný blbec.
Ředitelství vodárny to
na poradě řeší,
jak naložit s přístrojem co
neměří a hřeší.

Ředitel z toho měl normální šok,
to se mu nestalo za celý rok,
vodoměr má poměr s vodoměrkou,
jak ji zřel, zahořel láskou velkou.

Dali jí šít u podolské
vodárničky šaty,
instalatér navlékl jim
dva prstýnky zlatý.
To se stalo vodoměru
v Praze 4 Krči,
od těch dob tam v sklepním šeru
spokojeně vrčí,
od těch dob tam v sklepním šeru
spokojeně vrčí.





Všechno máme schovaný


C                  D
Dědečkovi na plese ulít knoflík,
F    G              C
ulít knoflík z perleti.
                     D
Taková věc stane se, bóže knoflík,
F      G         C
každou chvíli uletí.

C                  F
Všechno máme schovaný
       G          C
v naší truhle kovaný,
                   F
všechno máme schovaný
C        G   C
v truhle kovaný.

Všechno máme schovaný
v naší truhle kovaný,
všechno máme schovaný
v truhle kovaný.

Teta Anna mívala za ctitele
úředníka z Unhoště.
Každý den jí posílal listy vřelé,
pracoval prý na poště.

Všechno máme schovaný
v naší truhle kovaný,
všechno máme schovaný
v truhle kovaný.

Všechno máme schovaný
v naší truhle kovaný,
všechno máme schovaný
v truhle kovaný.

Babička si o pouti v Řeporyjích
zakoupila střevíce,
nemohla je obouti, tlačily ji,
levá špička nejvíce.

Všechno máme schovaný
v naší truhle kovaný,
všechno máme schovaný
v truhle kovaný.

Všechno máme schovaný
v naší truhle kovaný,
všechno máme schovaný
v truhle kovaný.





Vzducholoď


(C)       F
Dostanu k narozeninám
       C
starší vzducholoď,
        F
a proto přijďte všichni k nám
       G
před pátou.
         F
Jestliže bude zpuchřelá
       C
starší vzducholoď,
          F
tak se jí díra zadělá
G    C
záplatou.

My máme k narozeninám
starší vzducholoď,
a proto přijďte všichni k nám
před pátou.
Jestliže bude zpuchřelá
starší vzducholoď,
tak se jí díra zadělá
záplatou.

G
Po vyučování
nic nám nezabrání
F              G
zbaviti se zátěží,
už to s námi stoupá,
nebreč holka hloupá,
F                G
vrátíme se k večeři.

Bezpečně pluje oblohou
naše vzducholoď,
jak věrný pes nám u nohou
leží kraj.
My máme k narozeninám
starší vzducholoď,
v gondole zima není nám,
máme čaj.
My máme vzducholoď, 
my máme vzducholoď, 
my máme vzducholoď
zánovní.
My máme vzducholoď, 
my máme vzducholoď, 
my máme vzducholoď
zánovní.
My máme vzducholoď
zánovní.





Vzpomínka na Ježka


 C
Den je pěkný, předválečný,
ami
tančí foxtrot všechny slečny,
F                  C
ta štíhlá i ta macatá,
 F                  C
tak končí léta dvacátá.

Cestou z Kampy ke Kaprovce
čeká Werich na Voskovce
a do šumění Vltavy
mu zeširoka vypráví.

 G           C                 B
Představ si, Jaroslav zakoupil si nové
 As              C
piáno Steinway a synové.
 F              C
Piáno co svými kladívky
 F                 G
na struny sahá jak na dívky.

Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.

Sehnali mu za pár šupů
u optika silnou lupu,
to aby viděl na noty,
neb s očima měl trampoty.

Navštívili potom Ježka,
řekli Ježku, během dneška
nám krásnou píseň složit zkus,
tak vzniklo tmavomodré blues.

To tenkrát Jaroslav zakoupil si nové
piáno Steinway a synové.
Piáno co svými kladívky
na struny sahá jak na dívky.

Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.

Den je pěkný, dávno, dávno poválečný,
tančí disko všechny slečny,
ta štíhlá, i ta macatá,
ach, kde jsou léta dvacátá.

Jaroslav se z nebe dívá,
jeho písně kdekdo zpívá.
Má dalekohled u očí,
dva klauni mu to tlumočí.

To tenkrát Jaroslav zakoupil si nové
piáno Steinway a synové.
Piáno co svými kladívky
na struny sahá jak na dívky.

Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.




Zajíc na bobku


C                   F      C
Zajíc used na bobek vlastní,
                       F    C
že se trochu v krajině zasní.
Tam kde roste jalovec s chvojkou,
číhám ale já - lovec s dvojkou.

Když ta flinta udělá ránu,
zajíc bude v tu ránu v pánu.

          F
A co když nevystřelím,
               C
ať je v revíru klid,
           G
já se psem rozechvělým
F             C
nechám zajíce snít.

A co když nevystřelím,
ať je v revíru klid,
já se psem, rozechvělým
nechám zajíce snít.

Zajíc sedí na bobku cizím,
a já tiše z krajiny mizím.

Mizím, mizím, mizím, mizím.


Zapadání


G
Zapadání, zapadání,
C              G
sluníčka za kopce,
C          G
tomu žádný nezabrání,
C        G      D
pámbů to takto chce.

Den byl slunný, láskyplný,
vzpomínku nechá ti,
řekou běží nové vlny,
C        D    G
staré se nevrátí.

Zapadání, zapadání,
sluníčka za kopce,
tomu žádný nezabrání,
pámbů to takto chce.

Den byl slunný, láskyplný,
vzpomínku nechá ti,
řekou běží nové vlny,
staré se nevrátí.

Zapadání, zapadání,
sluníčka za kopce,
tomu žádný nezabrání,
pámbů to takto chce.





Září


C     ami
Září, září,
emi         ami
na léto jde stáří,
F            G
zlaté slunce září
C           F  C  (G)
malátně a s únavou.

Žáci, žáci
ve slohové práci
píší, jak nám ptáci
mizí nad hlavou.

F          G
Švestky se modrají,
C      ami
jablka sládnou,
F        G
léto jde po kraji,
C
rybníky chladnou.
F       G
Obal se pavoučku
C         ami
hedvábnou nití,
F      G
ulétni podzimu
F       G
nebo tě chytí.

Září, září,
na léto jde stáří,
zlaté slunce září
malátně a s únavou.

Září, září,
na léto jde stáří,
zlaté slunce září
malátně a s únavou.

Švestky se modrají,
jablka sládnou,
podzim jde po kraji,
rybníky chladnou.
Obal se pavoučku
hedvábnou nití,
ulétni podzimu
nebo tě chytí,
A
nebo tě chytí.

D     hmi
Září, září,
f#mi        hmi
na léto jde stáří,
G            A
zlaté slunce září
D           G  D
malátně a s únavou.





Zavolejte stráže


C
Zavolejte stráže,
zbláznilo se páže,
 G
zbláznilo se páže,
 F              C
prý chce dobýt hrad.

Skutálí si páže
kouli velké ráže,
kouli velké ráže,
můžete se smát.

Vám se asi zdá, že
páže nedokáže
páže nedokáže
ztéci pevný hrad.

To neznáte páže,
s koulí velké ráže,
s koulí velké ráže,
může se to stát.

F C G  F  C G
Vážení dospělí,
F  C    G     F    G
račte vstát z postelí.

Zavolejte stráže,
zbláznilo se páže,
zbláznilo se páže,
prý chce dobýt hrad.

To neznáte páže,
s koulí velké ráže,
s koulí velké ráže,
může se to stát.


Zhubla Nina


C
Sousedovic Nina
je teď nějaká jiná,
            G
téměř poloviční.
F
Z protáhlého těla
(B;dmi)
hubeného zcela
G               C
dlouhé dvě nohy ční.

F
Zhubla, zhubla, zhubla Nina,
C
potom přišla bublanina,
G
bublaninu s třešněma
C
Nina ráda děsně má.
F
Zhubla, zhubla, zhubla Nina,
C
potom přišla bublanina,
G
bublaninu dneska má,
                   C
snědla ji i s peckama.

Snědla jí dva plechy,
tváře má jak měchy,
bříško dokulata.
Snědla toho haldy,
už má zase faldy,
už je baculatá.

Koukněte zhubla, zhubla, zhubla Nina,
potom přišla bublanina,
bublaninu s třešněma
Nina ráda děsně má.
Zhubla, zhubla, zhubla Nina,
potom přišla bublanina,
bublaninu dneska má,
snědla ji i s peckama.
Zhubla, zhubla, zhubla Nina,
potom přišla bublanina,
bublaninu dneska má,
snědla ji i s peckama.





Zipy


C
Co byl vynalezen zip,
F    C     G     C
každému se žije líp.
F       C   G     C
Pojďme, natočíme klip
na téma zip,
na téma zip,
na téma zip.

C
Zipy zipy zipy zipy,
ať jsi bankéř nebo hippie,
F          C
denně potřebuješ zip,
G            C
je v něm důmysl a vtip.
F          C
Denně potřebuješ zip,
G            C
je v něm důmysl a vtip.

Co byl vynalezen zip,
každému se žije líp.
Pojďte, natočíme klip
na téma zip.

Knoflíky svou pomalostí
byly k vzteku, byly k zlosti.
Zip je vždycky přichystán,
zavřeš penál, zavřeš stan.
Zip je vždycky přichystán,
zavřeš penál, zavřeš stan.

Co byl vynalezen zip,
každému se žije líp.
Pojďte, natočíme klip
na téma zip.

Směrem vzhůru lehce cukni,
zapneš kalhoty i sukni.
Hip hip hurá, hip hip hip,
vesele se zubí zip.
Hip hip hurá, hip hip hip,
vesele se zubí zip.

Co byl vynalezen zip,
každému se žije líp.
Pojďte, natočíme klip
na téma zip.

Co teprve suché zipy,
ty jsou rychlé jako šípy.
Suchý humor, suchý zip,
to je dneska správný tip.
Suchý humor, suchý zip,
to je dneska správný tip.

Co byl vynalezen zip,
každému se žije líp.
Tak jsme natočili klip
na téma zip,
na téma zip,
na téma zip,
na téma zip.



Zlatnická


C           ami
Provdala se krásná panna
F                 C
za švarného zlatníka.
               ami
Byl to chlapík radost sama,
F                  C
teď však stále naříká.

        F          C
Všechny jeho zlaté pruty
     F          C
ukradli mu zloději,
        F           C
je z té ztráty celý žlutý,
F    C      G   C
nemá žádnou naději.

Když ho žena utěšuje
a je celá dojatá,
zlatník u ní zpozoruje,
že má srdce ze zlata.

Dej mi srdce, ženo milá,
nadělám z něj náušnic,
živnost bys tím zachránila,
nehrozí nám pak už nic.

Dobrá žena srdce dala
ku prospěchu živnosti.
Strašná změna se s ní stala,
zlatník pláče lítostí.

Vždyť mu spílá darmojedů,
ve sklepě ho zavírá,
do čaje mu míchá jedu,
zlatník zvolna umírá.

Než svou duši k nebi pustil,
odhodlal se k závěti.
Vše co věděl do ní zhustil,
můžete ji slyšeti:

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.





Zpěvák mojí mámy


ami
Zpěvák mojí mámy
na zažloutlé fotce,
byl prý velmi známý,
ač vypadá krotce.
G
Každá prý o něj stála,
každá ho milovala,
ami    E
zpíval jako o život.

Zpěvák tvojí máti
na té fotce staré
do kytary mlátí,
úsměv jak Jean Marais.
Každá by nebe snesla,
když na mikrofon Tesla
zpíval jako o život.

C                F
Mámo, to je tedy gól,
C                F
mámo, to je tedy gól,
F  G   C             F             G
jestli tenhle zpěvák zpíval rock'n'roll.

Mámo, to je tedy gól,
mámo, to je tedy gól,
jestli tenhle zpěvák zpíval rock'n'roll.

Zpěvák tvojí mámy
na zažloutlé fotce,
z akordů znal ami,
začínal vždy od C.
Známá figura asi,
zpěvák měl krátké vlasy,
zpíval jako o život.

Zpěvák tvojí mámy
zmizel, čas ho odnes,
rock'n'roll však s námi
zůstal tady dodnes.
Zpěvák je možná lysý,
nezpívá jako kdysi
zpíval, jako o život.

Mámo, to je tedy gól,
mámo, to je tedy gól,
jestli tenhle zpěvák zpíval rock'n'roll.

Mámo, to je tedy gól,
mámo, to je tedy gól,
jestli tenhle zpěvák zpíval rock'n'roll,
to je tedy gól.



Ztráty a nálezy


C
Včera jsem ztratil svetr
C7      F
a našel petrklíč,
G
jsem šťastný jako setr,
          C
i když je svetr pryč.

Sotva jsem ztratil vlasy,
našel jsem paruku,
to mi jde osud asi
tak nějak na ruku.

           F
Nejsou jen ztráty,
G      C     (ami)
jsou i nálezy,
             F
měl's křeslo zlatý,
G         C      (ami)
teď sedíš na mezi.
        F
A na té mezi
G       ami
nabereš dech
F          C
a v tom to vězí,
G         C
takhle to nech.

Nejsou jen ztráty,
jsou i nálezy,
měl's křeslo zlatý,
teď sedíš na mezi.
A na té mezi
nabereš dech
a v tom to vězí,
takhle to nech.

Ztratil jsem dneska lásku,
to vždycky zazebe,
vyrazím na procházku,
snad najdu sám sebe.
Každý den ztratím hlavu
a najdu řešení,
a tak v tom pořád plavu,
to už se nezmění.

Nejsou jen ztráty,
jsou i nálezy,
měl's křeslo zlatý,
teď sedíš na mezi.
A na té mezi
nabereš dech
a v tom to vězí,
takhle to nech.

Nejsou jen ztráty,
jsou i nálezy,
měl's křeslo zlatý,
teď sedíš na mezi.
A na té mezi
nabereš dech
a v tom to vězí,
takhle to nech.

Nejsou jen ztráty,
jsou i nálezy.